Zpátky Domů

Článek | Zjistil.cz

Český název: Kognitivní neurověda
Anglický název: Cognitive neuroscience

Kognitivní neurověda Kognitivní neurověda je vědecký obor, který se zabývá studiem biologických procesů a aspektů, které jsou základem kognitivních funkcí, [1] se zvláštním zaměřením na neuronální spojení v mozku, která jsou zapojena do mentálních procesů. Zabývá se otázkou, jak jsou kognitivní aktivity ovlivňovány nebo řízeny neuronálními obvody v mozku. Kognitivní neurověda je odvětvím neurovědy i psychologie a překrývá se s obory jako behaviorální neurověda, kognitivní psychologie, fyziologická psychologie a afektivní neurověda. [2] Kognitivní neurověda se opírá o teorie kognitivní vědy v kombinaci s důkazy z neurobiologie a počítačového modelování. [2] V tomto oboru hrají důležitou roli části mozku. Nejdůležitější roli hrají neurony, protože hlavním cílem je pochopit kognitivní funkce z neuronálního hlediska, spolu s různými laloky mozkové kůry. Metody používané v kognitivní neurovědě zahrnují experimentální postupy z psychofyziky a kognitivní psychologie, funkční zobrazování mozku, elektrofyziologii, kognitivní genomiku a behaviorální genetiku. Studie pacientů s kognitivními deficity způsobenými mozkovými lézemi tvoří důležitý aspekt kognitivní neurovědy. Poškození v lézovaných mozcích poskytují srovnatelný výchozí bod ve vztahu ke zdravým a plně funkčním mozkům. Tato poškození mění neuronální obvody v mozku a způsobují jeho poruchy během základních kognitivních procesů, jako je paměť nebo učení. Lidé s poruchami učení a takovým poškozením mohou být srovnáváni s tím, jak fungují zdravé neuronální obvody, a případně vyvodit závěry o základech postižených kognitivních procesů. Některé příklady poruch učení v mozku zahrnují oblasti Wernickeho oblasti, levou stranu temporálního laloku a Brocovu oblast poblíž frontálního laloku. [3] Také kognitivní schopnosti založené na vývoji mozku jsou studovány a zkoumány v rámci dílčího oboru vývojové kognitivní neurovědy. To ukazuje vývoj mozku v čase, analyzuje rozdíly a vytváří možné důvody pro tyto rozdíly. Teoretické přístupy zahrnují výpočetní neurovědu a kognitivní psychologii.

Facebook Twitter