Nízká kultura
Nízká kultura označuje formy populární kultury, které mají masovou přitažlivost a často oslovují širokou veřejnost z nižších nebo středních společenských vrstev. Oproti tomu vysoká kultura je určena menšímu okruhu lidí, často z vyšších společenských vrstev. Teorie kultury tvrdí, že jak vysoká, tak nízká kultura jsou subkulturami ve společnosti, protože kulturní průmysl masově produkuje oba typy populární kultury pro všechny socioekonomické třídy. I když je nízká kultura považována za charakteristickou pro méně vzdělané společenské vrstvy, často ji vyhledávají i vyšší vrstvy. Díky tomu se obsah, který spadá do této kategorie, stává nejpoužívanějším typem médií v dané kultuře. Různé formy nízké kultury lze nalézt v různých kulturách, přičemž fyzické objekty tvořící tato média jsou často vyrobeny z levných a pomíjivých materiálů. Pojem nízká kultura je některými považován za hanlivý, jehož účelem je znevažovat prvky popové nebo kmenové kultury, které mohou být považovány za „podřadné“.
Charakteristika nízké kultury
Nízká kultura je charakterizována následujícími rysy:
Masová přitažlivost: Nízká kultura oslovuje široké publikum bez ohledu na věk, vzdělání nebo společenské postavení.
Jednoduchost: Nízká kultura je často snadno pochopitelná a přístupná, vyžaduje minimální intelektuální námahu.
Zábavnost: Hlavním cílem nízké kultury je pobavit a poskytnout únik z každodenního života.
Komerční úspěch: Nízká kultura je často produkována s cílem dosáhnout komerčního úspěchu a generovat zisk.
Omezená trvanlivost: Nízká kultura je často pomíjivá a její popularita rychle upadá.
Příklady nízké kultury
Příklady nízké kultury zahrnují:
Populární hudba
Televizní pořady
Filmy
Romány
Časopisy
Videohry
Sociální média
Kritika nízké kultury
Nízká kultura byla kritizována z mnoha důvodů, včetně:
Povrchnost: Nízká kultura je často kritizována za to, že je povrchní a zaměřuje se pouze na zábavu, aniž by nabízela intelektuální nebo uměleckou hodnotu.
Pasivita: Nízká kultura je také kritizována za to, že je pasivní a povzbuzuje lidi, aby trávili svůj čas konzumací zábavy, aniž by se zapojili do aktivnějšího nebo smysluplnějšího chování.
Homogenizace: Nízká kultura je často kritizována za to, že je homogenizovaná a že potlačuje rozmanitost a kreativitu.
Komodity: Nízká kultura je často kritizována za to, že je komoditou a že je produkována pouze za účelem zisku.
Obrana nízké kultury
Nízká kultura má také své obhájce, kteří tvrdí, že:
Zábava: Nízká kultura poskytuje důležitý zdroj zábavy a úniku z každodenního života.
Sociální soudržnost: Nízká kultura může přispět k sociální soudržnosti tím, že poskytuje společná témata pro konverzaci a zábavu.
Kulturní výraz: Nízká kultura může být formou kulturního vyjádření, která odráží hodnoty a zkušenosti určitých společenských skupin.
Demokratizace kultury: Nízká kultura může demokratizovat kulturu tím, že ji zpřístupňuje lidem z různých společenských vrstev.
Závěrem lze říci, že nízká kultura je komplexní a kontroverzní fenomén. Má své kritiky i obhájce a její dopad na společnost je stále předmětem debat.