Loutnová harfa Loutnové harfy jsou kategorií v klasifikačním systému Hornbostela-Sachsa pro hudební nástroje, což je typ loutny. Nástroj se může nazývat také luk. U loutnových harf tvoří krk nepřetržitý oblouk s tělem a má otevřenou mezeru mezi dvěma konci oblouku (otevřené harfy). Loutnové harfy jsou pravděpodobně nejstarší formou loutny, vycházející z hudebního luku. První loutnové harfy se objevily kolem roku 3000 př. n. l. v Íránu a Mezopotámii a poté v Egyptě. Indie mohla mít tento nástroj již tak brzy jako Mezopotámie. Horizontální loutnový luk ze Sumeru se rozšířil na západ do starověké Řecka, Říma a mínojské Kréty a na východ do Indie. Podobně jako Egypt však Indie nadále vyvíjela tento nástroj sama o sobě; datované umělecké dílo v jeskyních ukazuje loutnu připomínající hudební luk s improvizovanými rezonátory různých tvarů a různým počtem přidaných strun. Když úhlová harfa nahradila loutnovou harfu kolem roku 2000 př. n. l. na Středním východě a rozšířila se po Hedvábné stezce, loutnová harfa byla v Indii zachována až po roce 800 n. l. (forma starověké víny) a v Egyptě až do helénistického věku (po roce 500 př. n. l.). Dnes ji lze stále nalézt v subsaharské Africe. Z Indie byla loutnová harfa zavedena do Malajsie, stejně jako do Champa a Vietnamu (již v roce 500 n. l.), kde se dodnes hraje pod názvem saung, a v 7. století n. l. do Kambodže jako pin. Buddhisti se podíleli na rozšíření loutnové harfy v Asii. Umělecká díla zobrazující loutnovou harfu, která přežila v Číně, Malajsii, Indonésii, Vietnamu a Kambodži, pocházejí z buddhistických komunit. Loutna zmizela v Indii zhruba v době, kdy hinduismus nahradil buddhismus. Loutna zavedla loutnu na sever od Indie po hedvábné stezce do Číny, kde byla namalována v jeskyních Mogao a jeskyních Yulin. Navíc buddhističtí loutnisté poslali dva typy loutny k čínskému dvoru, včetně loutny s hlavou loutny. Ta se v Číně stala známou jako konghou s hlavou fénixe. Přenosné loutnové harfy se mohly z Egypta přesunout po Nilu do východní Afriky a od této trasy také do střední a západní Afriky. Alternativně mohla loutnová harfa vstoupit do subsaharské Afriky z Indonésie během obchodu ve středověku.
Facebook Twitter