Lak Lak je tvrdý a obvykle lesklý nátěr nebo povrchová úprava, která se nanáší na materiály, jako je dřevo nebo kov. Nejčastěji se vyrábí ze smoly získané ze stromů a vosků a používá se již od starověku. [1] Asijské lakované výrobky, které lze nazvat „pravým lakem“, jsou předměty potažené ošetřenou, obarvenou a sušenou mízou stromu Toxicodendron vernicifluum nebo příbuzných stromů, která se nanáší v několika vrstvách na základnu, která je obvykle dřevěná. Ta schne na velmi tvrdou a hladkou povrchovou vrstvu, která je odolná, vodotěsná a příjemná na dotek i vzhled. Asijský lak se někdy maluje obrázky, vykládá se skořápkami a jinými materiály nebo vyřezává a také se popráší zlatem a zdobí dalšími ozdobnými prvky. V moderních technikách lak znamená řadu čirých nebo pigmentovaných nátěrů, které schnou odpařováním rozpouštědla a vytvářejí tvrdý, odolný povrch. Povrchová úprava může mít jakýkoli stupeň lesku od ultra matného po vysoce lesklý a lze ji dále leštit podle potřeby. Lakové povrchové úpravy jsou obvykle tvrdší a křehčí než barvy na olejové nebo latexové bázi a obvykle se používají na tvrdé a hladké povrchy. Pokud jde o moderní povrchové úpravy, povrchové úpravy na bázi šelaku rozpuštěného v alkoholu se často nazývají šelak nebo lak, aby se odlišily od syntetického laku, který se často nazývá jednoduše lak a který se skládá ze syntetických polymerů (jako je nitrocelulóza, acetát butyrátu celulózy („CAB“) nebo akrylová pryskyřice) rozpuštěných v ředidle na lak, což je směs různých organických rozpouštědel. [2] Ačkoli je syntetický lak odolnější než šelak, tradiční šelakové povrchové úpravy jsou přesto často preferovány pro své estetické vlastnosti, jako je francouzská leštěnka, stejně jako pro své „čistě přírodní“ a obecně potravinářsky nezávadné složky.
Facebook Twitter