Obrazy z výstavy je klavírní suita o deseti větách plus opakující se a různě obměňované téma Promenády, kterou v roce 1874 napsal ruský skladatel Modest Musorgskij. Je to hudební ztvárnění prohlídky výstavy děl architekta a malíře Viktora Hartmana, která se konala na Císařské akademii umění v Petrohradě po jeho náhlé smrti v předchozím roce. Každá věta suity je založena na samostatném díle, z nichž některá jsou ztracena. Skladba se stala vrcholným dílem pro klavírní virtuózy a stala se široce známou díky instrumentacím a aranžmá, která vytvořili jiní skladatelé a současní hudebníci, přičemž Ravelovu adaptaci pro orchestr z roku 1922 nahrávali a hráli nejčastěji. Suita, zejména poslední věta "Bogatýrská brána", je všeobecně považována za jedno z Musorgského největších děl. Historie Na jaře roku 1874 uspořádala Císařská akademie umění v Petrohradě posmrtnou výstavu děl architekta a malíře Viktora Hartmana, který zemřel v předchozím roce ve věku 39 let. Musorgskij, který byl Hartmanovým blízkým přítelem, navštívil výstavu a byl hluboce dojat Hartmanovými díly. Inspirovalo ho to k napsání klavírní suity, která by hudebně vyjádřila jeho dojmy z výstavy. Musorgskij napsal Obrazy z výstavy v průběhu tří týdnů v červnu 1874. Suita byla poprvé provedena v Petrohradě v roce 1874 klavíristou Nikolajem Rimským-Korsakovem. První vydání suity bylo vydáno v roce 1886. Hudba Obrazy z výstavy jsou rozděleny do deseti vět plus opakující se a různě obměňované téma Promenády. Každá věta je založena na konkrétním Hartmanově díle, některá z nich však byla ztracena. 1. Promenáda (Procházka) je krátké, pochodové téma, které se objevuje na začátku a na konci suity a spojuje jednotlivé věty. 2. Gnomus (Skřítek) je rychlá a rozmarná věta, která zobrazuje trpaslíka procházejícího se po výstavě. 3. Il vecchio castello (Starý hrad) je pomalá a zádumčivá věta, která zobrazuje starý hrad ve světle měsíce. 4. Tuileries (Tuilerijské zahrady) je živá a veselá věta, která zobrazuje děti hrající si v zahradách Tuilerijského paláce v Paříži. 5. Bydlo (Dobytčí vůz) je těžká a nemotorná věta, která zobrazuje vůz tažený voly. 6. Balet nevylíhlých kuřátek (Balet nevylíhlých kuřátek) je lehká a vzdušná věta, která zobrazuje balet kuřátek. 7. Samuel Goldenberg a Schmuyle je kontrastní věta, která zobrazuje dva židovské obchodníky. 8. Limoges. Trh (Limoges. Trh) je živá a barevná věta, která zobrazuje trh v Limoges ve Francii. 9. Catacombae. Sepulcrum Romanum (Katakomby. Římský hrob) je pomalá a záhadná věta, která zobrazuje katakomby v Římě. 10. Con mortuis in lingua mortua (S mrtvými v mrtvém jazyce) je krátká a klidná věta, která zobrazuje návštěvu hřbitova. 11. Bogatýrská brána (Kyjevská brána) je velkolepá a slavnostní věta, která zobrazuje Bogatýrskou bránu v Kyjevě. Instrumentace Musorgskij původně napsal Obrazy z výstavy pro klavír. Suita však byla později instrumentována několika dalšími skladateli, včetně Maurice Ravela, Leopolda Stokowského a Henryho Wooda. Ravelovu instrumentaci z roku 1922 provedl Orchestr pařížské opery pod vedením Sergeje Kusevického. Stala se nejhranější a nejnahrávanější verzí suity. Kulturní význam Obrazy z výstavy jsou jedním z nejznámějších a nejhranějších klavírních děl všech dob. Suita byla použita ve filmech, televizních pořadech a dalších uměleckých dílech. Byla také předmětem mnoha nahrávek a aranžmá. Obrazy z výstavy jsou považovány za jedno z Musorgského mistrovských děl. Suita je chválena pro svou originalitu, barevnou instrumentaci a evokativní hudební zobrazení Hartmanových děl.
Facebook Twitter