Fluorescence Fluorescence je emise světla látkou, která předtím absorbovala světlo nebo jiné elektromagnetické záření. Jedná se o druh luminiscence. Ve většině případů má emitované světlo delší vlnovou délku a tudíž i nižší energii fotonu než absorbované záření. Příkladem fluorescence, kterou můžeme pozorovat, je situace, kdy je absorbované záření v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra (pro lidské oko neviditelné), zatímco emitované světlo je ve viditelné oblasti; to dává fluorescenční látce výraznou barvu, kterou lze pozorovat pouze tehdy, když je látka vystavena UV záření. Fluorescenční materiály přestávají svítit téměř okamžitě po zastavení zdroje záření, na rozdíl od fosforescenčních materiálů, které pokračují ve vyzařování světla ještě nějakou dobu poté. Fluorescence má mnoho praktických aplikací, včetně mineralogie, gemologie, medicíny, chemických senzorů (fluorescenční spektroskopie), fluorescenčního značení, barviv, biologických detektorů, detekce kosmického záření, vakuových fluorescenčních displejů a katodových trubic. Nejběžnější každodenní aplikace je ve (výbojových) zářivkách a LED žárovkách, ve kterých fluorescenční povlaky přeměňují UV nebo modré světlo na světlo s delší vlnovou délkou, což má za následek bílé světlo, které může být dokonce nerozeznatelné od světla tradiční, ale energeticky neefektivní žárovky. Fluorescence se také často vyskytuje v přírodě u některých minerálů a u mnoha biologických forem ve všech říších života. Ta se může označovat jako biofluorescence, což znamená, že fluorofor je součástí živého organismu nebo z něj byl extrahován (spíše než anorganické barvivo nebo skvrna). Ale protože fluorescence je způsobena specifickou chemickou látkou, kterou lze ve většině případů také uměle syntetizovat, stačí popsat samotnou látku jako fluorescenční.
Facebook Twitter