Neoexpresionismus Neoexpresionismus je styl pozdně modernistického nebo raně postmoderního malířství a sochařství, který se objevil na konci 70. let 20. století. Neoexpresionisté byli někdy nazýváni transavantgarda, Junge Wilde nebo Neue Wilden („Noví divoši“; „Noví fauvisté“ by lépe odpovídalo významu tohoto termínu). Vyznačuje se intenzivní subjektivitou a hrubým zacházením s materiály. Neoexpresionismus se vyvinul jako reakce na konceptuální umění a minimal art 70. let. Neoexpresionisté se vrátili k zobrazování rozpoznatelných objektů, jako je lidské tělo (i když někdy abstraktním způsobem), hrubým a násilně emocionálním způsobem, často s použitím živých barev. Byl zjevně inspirován německými expresionistickými malíři, jako byli Emil Nolde, Max Beckmann, George Grosz, Ernst Ludwig Kirchner, James Ensor a Edvard Munch. Souvisí také s americkou lyrickou abstraktní malbou 60. a 70. let, hnutím Hairy Who v Chicagu, Bay Area Figurative School 50. a 60. let, pokračováním abstraktního expresionismu, precedenty v pop-artu a New Image Painting: vágní termín z konce 70. let, který se používal pro malíře, kteří používali výrazný figurativní styl s kreslenými motivy a drsným zpracováním, který něco dluží neoexpresionismu. Termín New Image Painting se začal používat po výstavě s názvem New Image Painting, která se konala v roce 1978 ve Whitney Museum.
Facebook Twitter