Světlo Světlo je elektromagnetické záření, které může vnímat lidské oko. Viditelné světlo se obvykle definuje jako záření s vlnovou délkou v rozsahu 400–700 nanometrů (nm), což odpovídá frekvencím 750–420 terahertzů, mezi infračerveným (s delšími vlnovými délkami) a ultrafialovým (s kratšími vlnovými délkami). Ve fyzice se termín "světlo" může vztahovat obecněji na elektromagnetické záření jakékoli vlnové délky, viditelné i neviditelné. V tomto smyslu jsou světlem také gama záření, rentgenové záření, mikrovlnné záření a rádiové vlny. Hlavními vlastnostmi světla jsou intenzita, směr šíření, spektrum frekvencí nebo vlnových délek a polarizace. Jeho rychlost ve vakuu, 299 792 458 m/s, je jednou ze základních konstant přírody. Podobně jako všechny typy elektromagnetického záření se viditelné světlo šíří pomocí bezhmotných elementárních částic nazývaných fotony, které představují kvanta elektromagnetického pole, a lze je analyzovat jako vlny i částice. Studium světla, známé jako optika, je důležitou oblastí výzkumu v moderní fyzice. Hlavním zdrojem přirozeného světla na Zemi je Slunce. Historicky byl dalším důležitým zdrojem světla pro člověka oheň, od starověkých táborových ohňů po moderní petrolejové lampy. S rozvojem elektrických světel a elektrických rozvodných sítí elektrické osvětlení účinně nahradilo světlo ohně.
Facebook Twitter