Gabriel Lippmann
Gabriel Lippmann byl francouzsko-lucemburský fyzik a vynálezce, nositel Nobelovy ceny za fyziku za metodu reprodukce barev na základě interferenčního jevu. Narodil se 16. srpna 1845 v Bonnevoie (dnes součást Lucemburku) a zemřel 13. července 1921 na palubě lodi SS France v Atlantském oceánu.
Lippmann studoval na École Normale Supérieure v Paříži a jeho doktorským školitelem byl Gustav Kirchhoff. Mezi jeho další akademické poradce patřil Hermann von Helmholtz. V roce 1908 získal Nobelovu cenu za fyziku za vynález metody barevné fotografie založené na principu interferenčního záznamu.
Lippmannovy práce se zaměřovaly na fyziku a zejména na optiku. Vynalezl Lippmannův elektrometr, který se používal k měření elektrického napětí. Zabýval se také elektrosmáčením, které se využívá v mikrofluidních zařízeních. Kromě toho se věnoval integrální fotografii, což je technika pro vytváření 3D obrazů.
Lippmann byl také aktivním členem vědecké komunity. Byl profesorem na Sorbonně a členem Francouzské akademie věd. Byl také prezidentem Francouzské fyzikální společnosti.
Mezi jeho další významné příspěvky patří:
Objev konverzačního piezoelektrického efektu
Vynález prvního známého typu interferometru
Vývoj prvního praktického způsobu barevné fotografie
Zdokonalení metody fotografického záznamu spektrálních čar
Lippmannovy objevy a vynálezy měly významný dopad na vývoj fyziky a optiky. Jeho metoda barevné fotografie se stala základem moderní barevné fotografie a jeho práce v oblasti elektrosmáčení se stále využívá v různých mikrofluidních aplikacích.