Dálkový průzkum Země
Dálkový průzkum Země je získávání informací o objektu nebo jevu bez fyzického kontaktu s objektem, na rozdíl od pozorování in situ nebo na místě. Termín se používá zejména pro získávání informací o Zemi a dalších planetách.
Dálkový průzkum Země se používá v mnoha oborech, včetně geofyziky, geografie, zeměměřictví a většiny oborů věd o Zemi (např. průzkumná geofyzika, hydrologie, ekologie, meteorologie, oceánografie, glaciologie, geologie); má také vojenské, zpravodajské, komerční, ekonomické, plánovací a humanitární aplikace.
V současném použití se termín dálkový průzkum Země obecně vztahuje na použití satelitních nebo leteckých senzorových technologií k detekci a klasifikaci objektů na Zemi. Zahrnuje povrch, atmosféru a oceány na základě šířených signálů (např. elektromagnetického záření). Může být rozdělen na "aktivní" dálkový průzkum Země (když je signál vysílán satelitem nebo letadlem k objektu a jeho odraz detekován senzorem) a "pasivní" dálkový průzkum Země (když je odraz slunečního světla detekován senzorem).
Metody dálkového průzkumu Země
Existuje mnoho různých metod dálkového průzkumu Země, z nichž každá má své vlastní výhody a nevýhody. Mezi nejběžnější metody patří:
Snímkování z letadla: Snímkování z letadla zahrnuje pořizování fotografií nebo jiných snímků Země z letadla. Jedná se o relativně levnou a snadnou metodu dálkového průzkumu Země, která může poskytnout vysoce detailní snímky.
Snímkování ze satelitu: Snímkování ze satelitu zahrnuje pořizování fotografií nebo jiných snímků Země ze satelitu. Jedná se o dražší a složitější metodu dálkového průzkumu Země než snímkování z letadla, ale může poskytnout snímky s ještě větším rozlišením.
Skenování radarem: Skenování radarem zahrnuje vysílání radarových vln k Zemi a detekci jejich odrazu. Tato metoda může být použita k vytváření map povrchu Země, a to i v noci nebo za špatného počasí.
Laserové skenování: Laserové skenování zahrnuje vysílání laserových pulsů k Zemi a detekci jejich odrazu. Tato metoda může být použita k vytváření velmi detailních map povrchu Země.
Spektrální zobrazování: Spektrální zobrazování zahrnuje měření množství světla odraženého od Země v různých vlnových délkách. Tato metoda může být použita k identifikaci různých materiálů na povrchu Země.
Aplikace dálkového průzkumu Země
Dálkový průzkum Země má širokou škálu aplikací, včetně:
Mapování: Dálkový průzkum Země lze použít k vytváření map povrchu Země, a to i v oblastech, které jsou obtížně přístupné.
Monitorování životního prostředí: Dálkový průzkum Země lze použít k monitorování stavu životního prostředí, například k sledování změn v lesním porostu, ledovcových pokryvů a pobřeží.
Řízení přírodních zdrojů: Dálkový průzkum Země lze použít k řízení přírodních zdrojů, například k lokalizaci ložisek nerostných surovin, hodnocení vodních zdrojů a sledování zemědělské produkce.
Plánování: Dálkový průzkum Země lze použít k plánování rozvoje měst, dopravní infrastruktury a dalších projektů.
Reakce na katastrofy: Dálkový průzkum Země lze použít k reakci na katastrofy, například k hodnocení škod a poskytování pomoci obětem.
Budoucnost dálkového průzkumu Země
Dálkový průzkum Země je rychle se rozvíjející obor, který má potenciál významně přispět k našemu porozumění planety a k našim schopnostem spravovat její zdroje. V příštích letech se očekává, že se dálkový průzkum Země bude stále více využívat k řešení globálních problémů, jako jsou změna klimatu, nedostatek vody a potravinová bezpečnost.