Clona dolů V kontextu fotografie znamená clonění dolů zvětšení číselné hodnoty clony (například z f/2 na f/4), což vede ke zmenšení velikosti (průměru) clony objektivu, což má za následek snížení množství světla vstupujícího do objektivu. Zmenšení velikosti clony zvyšuje hloubku ostrosti obrazu. U filmových fotoaparátů to znamená, že se na filmovou plochu dostane méně světla – aby se po clonění dosáhlo stejné expozice, je nutné kompenzovat snížené množství světla buď prodloužením expozičního času, nebo použitím fotografického filmu s vyšší citlivostí (ISO). U digitálních fotoaparátů umožňuje clonění dolů, aby se na snímač obrazu dostalo méně světla – aby se dosáhlo stejné expozice, je nutné kompenzovat snížené množství světla buď prodloužením expozičního času, nebo zvýšením zesílení signálu snímače zvýšením nastavení ISO fotoaparátu. Alternativně lze přidat do scény více světla zvýšením množství světla osvětlujícího scénu, například použitím nebo zvýšením intenzity elektronického blesku nebo jiných zdrojů světla. Když je objektiv zacloněn z maximální (nejširší) clony, většina aberací objektivu (sférická aberace, koma a astigmatismus) se snižuje, ale difrakce objektivu se zvyšuje. Výsledkem je, že u většiny objektivů znamená rovnováha mezi klesajícími aberacemi a zvyšujícími se difrakčními účinky clonění objektivu, že objektivy mají optimální clonu pro nejlepší výsledky, často asi o tři stupně zacloněnou od maximální clony, takže u objektivu s maximální clonou ƒ/2,8 by optimální clona byla ƒ/8.
Facebook Twitter