Poetická dikce je termín používaný pro označení jazykového stylu, slovní zásoby a užití rétorických prostředků v psaní poezie. V západní tradici se všechny tyto prvky považovaly za odlišné v poezii a próze až do doby romantické revoluce, kdy William Wordsworth zpochybnil toto rozlišení ve svém romantickém manifestu, Předmluvě k druhému (1800) vydání Lyrických balad (1798). Wordsworth navrhl, že "jazyk blízký jazyku lidí" je pro poezii stejně vhodný jako pro prózu. Tato myšlenka byla velmi vlivná, i když spíše v teorii než v praxi: zvláštní "poetická" slovní zásoba a způsob metafory přetrvávaly v poezii 19. století. Modernističtí básníci 20. století ji zavrhovali a opět navrhovali, že neexistuje žádné "prozaické" slovo nevhodné pro poezii. Jazyk poezie Poetický jazyk se často vyznačuje použitím obrazných prostředků, jako jsou metafory, přirovnání a personifikace. Tyto prostředky pomáhají vytvářet živé a působivé obrazy v mysli čtenáře. Poezie také často využívá rytmu a rýmu, což může vytvářet hudební efekt a pomoci zdůraznit určitá slova nebo fráze. Slovní zásoba poezie Poezie často využívá specifickou slovní zásobu, která může být zastaralá, formální nebo symbolická. Tato slovní zásoba může pomoci vytvořit určitou náladu nebo atmosféru v básni. Například básníci mohou používat slova jako "mrakodrap" nebo "nebe" k vyvolání pocitu výšky a transcendence. Rétorické prostředky v poezii Poezie často využívá rétorických prostředků, jako je aliterace, asonance a opakování, aby vytvořila určitý zvukový efekt. Tyto prostředky mohou pomoci zdůraznit určitá slova nebo fráze a vytvořit rytmický tok v básni. Například básník může použít aliteraci (opakování stejné souhlásky) ve slovech jako "temný" a "podezřelý" k vytvoření pocitu napětí a nejistoty. Poetická dikce v moderní poezii V moderní poezii se poetická dikce výrazně změnila. Modernističtí básníci odmítli tradiční poetickou slovní zásobu a rétorické prostředky a místo toho používali běžný jazyk a každodenní obrazy. To vedlo k větší svobodě a experimentování v poezii. Závěr Poetická dikce je důležitým prvkem poezie, který může pomoci vytvořit určitou náladu, atmosféru a význam v básni. V průběhu času se poetická dikce měnila, aby odrážela měnící se literární styly a estetické preference.
Facebook Twitter