Geoffrey H. Hartman (11. srpna 1929 – 14. března 2016) byl americký literární teoretik německého původu, někdy spojovaný s Yaleovskou školou dekonstrukce, i když ho nelze zařadit do jediné školy nebo metody. Hartman strávil většinu své kariéry na katedře srovnávací literatury na Yaleově univerzitě, kde také založil Fortunoffův videoarchiv svědectví o holocaustu. Mládí a vzdělání Hartman se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu v roce 1929. Jeho rodina uprchla z nacistického Německa v roce 1938 a usadila se v Anglii. Hartman studoval na Queens College v New Yorku a na Yaleově univerzitě, kde získal doktorát v roce 1956. Akademická kariéra Po dokončení studia vyučoval Hartman na několika univerzitách, včetně Cornell University a Princeton University. V roce 1965 se stal profesorem srovnávací literatury na Yaleově univerzitě, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1997. Hartman byl plodným spisovatelem a vydal více než 20 knih o literární teorii, kritice a židovských studiích. Mezi jeho nejznámější díla patří „Reading Wordsworth“ (1964), „The Unmediated Vision“ (1966) a „Beyond Formalism“ (1970). Yaleovská škola dekonstrukce Hartman je někdy spojován s Yaleovskou školou dekonstrukce, skupinou literárních teoretiků, kteří byli ovlivněni dílem francouzského filozofa Jacquesa Derridy. Hartman však nebyl nikdy úplným stoupencem dekonstrukce a jeho práce se vyznačuje eklekticismem a širokým záběrem zájmů. Fortunoffův videoarchiv svědectví o holocaustu V roce 1981 založil Hartman na Yaleově univerzitě Fortunoffův videoarchiv svědectví o holocaustu. Archiv obsahuje více než 4 000 svědectví přeživších holocaustu z celého světa. Hartman věřil, že tato svědectví jsou nezbytná pro pochopení holocaustu a pro zabránění jeho opakování. Odkaz Geoffrey Hartman byl jedním z nejvlivnějších literárních teoretiků 20. století. Jeho práce pomohla rozšířit naše chápání literatury a kultury a jeho odkaz bude i nadále inspirovat budoucí generace učenců.
Facebook Twitter