Spondej
Spondej je metrická stopa sestávající ze dvou dlouhých slabik, jak je určeno váhou slabik v klasických metrech, nebo ze dvou přízvučných slabik v moderních metrech. Slovo pochází z řeckého σπονδή, spondḗ, „úlitba“.
Metrické stopy a přízvuky
Dvouslabičné
pyrrhich ◡ ◡
dibrach ◡ –
jamb – ◡
trochej, chorej – –
spondej – –
Tříslabičné
tribrach ◡ ◡ ◡
daktyl – ◡ ◡
amfibrachi ◡ – ◡
anapaest, antidaktylus ◡ ◡ –
bacchius ◡ – –
antibacchius – – ◡
kretik, amfimakr – – –
molossus – – –
Další informace o čtyřslabičných stopách najdete v hlavním článku.
Historie
Spondej byl běžnou metrickou stopou v klasické řecké a latinské poezii. Používal se v různých typech veršů, včetně hexametru, pentametru a elegiakých distich.
V moderní poezii se spondej používá méně často, ale stále se občas vyskytuje. Například anglický básník William Blake použil spondej v básni „Tygr“:
> Tyger Tyger, burning bright,
> In the forests of the night;
Příklady
Zde jsou některé příklady spondejů v anglické poezii:
„slow and heavy“ (John Keats, „Ode to a Nightingale“)
„deep and dark“ (Edgar Allan Poe, „The Raven“)
„bold and free“ (William Wordsworth, „Ode: Intimations of Immortality“)
Význam
Spondej může být použit k vytvoření různých účinků v poezii. Například může být použit k vytvoření pocitu důležitosti nebo vážnosti, nebo k zpomalení rytmu básně.
Další použití
Termín „spondej“ se někdy používá také k označení typu hudebního intervalu, který se skládá ze dvou celých tónů.