Spenserovský sonet
Spenserovský sonet je forma sonetu, pojmenovaná podle básníka Edmunda Spensera. Je složen ze tří vzájemně propojených čtyřverší a závěrečného dvojverší s rýmovým schématem ABAB BCBC CDCD EE.
Příklad spenserovského sonetu:
Jednoho dne jsem její jméno napsal na písek,
ale přišly vlny a smyly ho pryč.
Znovu jsem ho napsal druhou rukou,
ale přišel příliv a učinil mou práci svou kořistí.
"Marnivý muži," řekla, "který se marně pokoušíš,
zvěčnit smrtelnou věc tak nesmrtelně.
Neboť já sama budu podléhat tomuto úpadku
a mé jméno bude také vymazáno."
"Nikoli," (řekl jsem) "nech si nízké věci vymýšlejí
zemřít v prachu, ale ty budeš žít ve slávě.
Můj verš zvěční tvé vzácné ctnosti
a na nebesa napíše tvé slavné jméno.
Až smrt podmaní celý svět,
naše láska bude žít a později obnoví život."
— Edmund Spenser, Amoretti, Sonet 75
Charakteristické rysy spenserovského sonetu:
Tři hlavní rysy tohoto typu sonetu byly již známé:
Italské a francouzské sonety používaly pět rýmů.
Sonety Thomase Wyatta a hraběte ze Surrey používaly závěrečná dvojverší.
Propletené rýmy ABAB byly v anglickém stylu.