Marie Sofie Frederikke z Hesji-Kassel
Marie Sofie Frederikke z Hesji-Kassel (28. října 1767 – 21./22. března 1852) byla dánská a norská královna, manželka Frederika VI. V letech 1814–1815 působila jako regentka Dánska během nepřítomnosti svého manžela.
Portrét královny Marie Sofie Frederikke z Hesji-Kassel
Portrét od Jense Juelea, kolem roku 1790
Královna manželka Dánska
Funkční období: 13. března 1808 – 3. prosince 1839
Korunovace: 31. července 1815
Kaple Frederiksborského paláce
Královna manželka Norska
Funkční období: 13. března 1808 – 14. ledna 1814
Narození a původ
Narodila se jako nejstarší dítě lankraběte Karla z Hesji-Kassel a princezny Luisy Dánské. Její otec byl druhý syn vládce Hesenska-Kassel, a proto neměl žádné vlastní knížectví. Zastával tedy funkce, které byly nabízeny mladším členům královských rodů jejich vládnoucími příbuznými. Dánsko-Norsko nabízelo více a lepších pozic než malé Hesensko-Kassel. Její matka byla třetí a nejmladší dcera dánsko-norského krále Frederika V. a jeho manželky Luisy Velké Británie. Byla tedy neteří krále Kristiána VII. a prince regenta Frederika, stejně jako jejich sestřenicí z prvního kolene. Narodila se v Hanau, ale od roku 1769, kdy byl její otec jmenován guvernérem dánských vévodství, vyrůstala ve Slesvigu v Dánsku-Norsku. Marie strávila své mládí na zámku Gottorp a v dánském venkovském sídle své matky Louisenlund. O Mariině dětství se ví jen málo, ale život malého německého dvora v Louisenlundu, v jehož čele stála Fraulein von Berlichingen, je její matčinou dvorní dámou Julií Stolbergovou popisován jako velmi prostý, bez velkých ceremonií, a královský pár umožňoval, aby jejich děti vyrůstaly velmi přirozeně. Dostalo se jí německého vzdělání a němčina byla jejím prvním jazykem. Byla ovlivněna otcovým zájmem o mystiku a také ji fascinovaly sny. Marie později popisovala své dětství jako šťastné a často vyjadřovala, že jí chybí idyla jejího domova z dětství a toužila ho navštívit.
Korunní princezna
Poté, co byl korunní princ Frederik prohlášen za plnoletého a v roce 1784 obnovil regentství, začal dánský královský dvůr činit dotazy, aby pro něj domluvil sňatek. Marie byla mezi kandidátkami na sňatek a byla popsána jako literárně zaměřená a bylo o ní známo, že skládala poezii a přednesla Mesiáše. Nebyla však preferovanou kandidátkou královského dvora a bylo poukázáno jak na to, že Frederik nesdílí Mariiny literární zájmy, tak na to, že měla navíc příliš svobodné a neomezené dětství. Vlivná nevlastní sestra Frederika, dánská princezna Luisa Augusta, se údajně obávala, že bude nahrazena v náklonnosti svého bratra, a její manžel, vévoda Augustenburský, se podobně obával zmenšení svého vlivu. Ti byli podporováni stranou u dvora, která byla v opozici vůči Mariinu otci princi Karlovi, který byl široce neoblíbený. Frederik si zařídil sňatek proti vůli svého dvora, rady i sestry a švagra, ale měl podporu svého budoucího tchána, který se tím pokoušel získat vliv na dánské státní záležitosti.
Regent korunního prince Frederika se velmi nelíbilo, že je ovlivňován ve své volbě dvorem, a byl dychtivý ukázat se jako nezávislý na něm. Marie byla vybrána svým bratrancem jako jeho manželka především proto, aby mohl demonstrovat svou nezávislost na svém dvoře, který chtěl politicky dynastický sňatek. V létě roku 1787 Frederik navštívil prince Karla a svou tetu princeznu Luisu na zámku Gottorp a setkal se také s Marií. 31. července 1790 se v Gottorpu provdala za svého bratrance Frederika, tehdejšího korunního prince a regenta Dánska-Norska. Sňatek byl veřejností přijat s velkým nadšením, protože byla považována za zcela dánskou a ne za cizinku a bylo o ní hovořeno jako o dceři národa. Její oficiální vstup do Kodaně 14. září 1790 byl popsán jako triumf. Příležitost byla využita spisovateli a tiskem, aby oslavili nejen Marii, ale také Frederikovu osvícenou vládu a popularitu, pro kterou bylo jeho manželství považováno za další důkaz kvůli Mariině postavení Dánky. Známá báseň Heibergs Indtogsvise chválila manželství, protože „Frederik si vybral svou nevěstu mezi dcerami národa“.
Korunní princezna Marie byla popisována jako plachá a zdrženlivá, zejména proto, že neovládala dánský jazyk, a její plachost byla interpretována jako povýšenost, zatímco její švagrová Luisa Augusta zůstala ústřední postavou královského dvora a nejoblíbenějším ženským členem královské rodiny. To ilustruje incident v Královském dánském divadle v roce 1792, kdy v Kodani rostly republikánské nálady během vítězství revoluční francouzské armády pod vedením Dumourieze, korunní princezna, která vstoupila do své lóže s hlubším pokývnutím jako pozdravem veřejnosti než obvykle, se setkala s komentářem „Podívejte se na to, jestli Dumoriez nenaučil princeznu být zdvořilou!“, zatímco její švagrová byla veřejností přivítána výkřiky „Vítej, milá Augustino!“
V kruzích královského dvora a šlechty byla Marie vnímána jako hrozba pro oblíbenou Luisu Augustu a byla s ní nepříznivě srovnávána. U dvora byla kritizována za to, že je příliš pyšná, že vhání klín mezi korunního prince a Augustenburskou stranu a že není dostatečně vstřícná ke své švagrové. Marie však byla známa tím, že se snažila dojít ke shodě se svou švagrovou, a alespoň při jedné známé příležitosti ji požádala, aby jí odpustila, pokud jí způsobila nějakou urážku. Její otec ji a korunního prince uvedl do kruhů investovaných do německé náboženské mystiky a je známo, že knížecí pár, princ Karel, Andreas Peter Bernstorff a Augusta Bernstorffová pozvali v roce 1793 do Dánska Lavatera. Lavater je v létě 1793 navštívil a Marii popsal jako roztomilé mladé dítě.
Korunní princezna Marie byla pod obrovským tlakem, aby přivedla na svět mužského dědice trůnu, protože hlavní linie královské rodiny byla v nebezpečí vyhynutí. Porodíla syna, který zemřel v roce 1791, a v následujících letech přišla o několik dětí, přičemž naživu zůstaly pouze dvě dcery, které nebyly považovány za vhodné dědičky trůnu kvůli svému pohlaví. Smrt svých dětí přijala slovy „Budiž vůle Boží“ a vyjádřila se šťastně nad dětmi, které žily, a její pokorný a statečný postoj během porodů byl obdivován a přispěl k porážce nepřátelství u dvora vyjádřeného Dánsko (1067–1093) Elisiv Kyjevská (1045–1066) Emma Normandská
(1028–1035) Astrid Švédská (1019–1035) Sigrid Hrdá / Świętosława
^ (1000–1014) Tyra Dánská (998–1000) Gunhild Wendenská
Tove Obodritská
(970–986) Gunnhild, Matka králů (931–934) Gyda z Hordalandu (872–930)
také královna Dánska ^ také královna Švédska Autoritní databáze Mezinárodní ISNI VIAF WorldCat Národní Německo Izrael Spojené státy Lidé Deutsche Biographie Ostatní RISM Tento článek byl vydán z Wikipedie. Text je licencován pod licencí Creative Commons - Uveďte autora - Stejné sdílení. Pro mediální soubory mohou platit další podmínky.