Řecká tragédie
Řecká tragédie (starořečtina: τραγῳδία, latinsky: tragōidía) je jedním ze tří hlavních divadelních žánrů ze starověkého Řecka a Řeky obývané Anatolie, spolu s komedií a satyrskou hrou. Nejvýznamnější podoby dosáhla v Athénách v 5. století před naším letopočtem, přičemž díla z tohoto období se někdy nazývají aténská tragédie. Všeobecně se věří, že řecká tragédie je rozšířením starověkých rituálů prováděných na počest Dionýsa a silně ovlivnila divadlo starověkého Říma a renesance.
Tragické zápletky byly nejčastěji založeny na mýtech z ústních tradic archaických eposů. V tragickém divadle však byly tyto příběhy představeny herci. Nejuznávanějšími řeckými tragédy jsou Aischylos, Sofokles a Euripides. Tito tragédové často zkoumali mnoho témat lidské přirozenosti, především jako způsob, jak se spojit s publikem, ale také jako způsob, jak publikum vtáhnout do hry.
Charakteristika řecké tragédie
Řecká tragédie má několik charakteristických rysů, které ji odlišují od jiných divadelních žánrů:
Mytologické náměty: Tragédie často vycházely z mýtů a legend, které byly známé publiku. To umožnilo dramatikům zkoumat univerzální lidské zkušenosti a zkoumat otázky morálky, spravedlnosti a osudu.
Tragický hrdina: Ústřední postavou tragédie je tragický hrdina, který je obvykle vznešený a ušlechtilý, ale má nějakou osudovou chybu nebo hřích, který vede k jeho pádu.
Katharsis: Cílem tragédie je vyvolat u publika katarzi, což je pocit očištění a osvobození od emocí. Toho bylo dosaženo zobrazením utrpení a pádu tragického hrdiny, což publiku umožnilo identifikovat se s jeho utrpením a očistit se od vlastních emocí.
Osud: Řecká tragédie často zkoumala téma osudu a svobodné vůle. Tragičtí hrdinové jsou často oběťmi nevyhnutelného osudu, který je jim předurčen od bohů.
Sbor: Sbor byl důležitou součástí řecké tragédie. Skládal se ze skupiny herců, kteří zpívali a tančili a komentovali děj hry. Sbor poskytoval morální komentář, odrážel reakce publika a pomáhal posunout děj hry kupředu.
Význam řecké tragédie
Řecká tragédie měla zásadní vliv na západní kulturu. Její témata a postavy jsou dodnes relevantní a její dramatické techniky byly přijaty a přizpůsobeny pozdějšími dramatiky. Řecká tragédie je považována za základ západního divadla a její odkaz lze nalézt v dílech dramatiků od Williama Shakespeara až po moderní autory.
Nejznámější řecké tragédie
Mezi nejznámější řecké tragédie patří:
Aischylos: Oresteia (Agamemnon, Oběti u hrobu, Eumenidy)
Sofokles: Oidipus král, Antigona, Élektra
Euripides: Médeia, Bakchantky, Ifigenie v Aulidě