Čhájavád (hindsky: छायावाद) (v angličtině přibližně „romantismus“, doslovně „stínovaný“) se týká éry neoromantismu v hindské literatuře, zejména hindské poezii, 1922–1938, [1] a vyznačoval se zvýšeným obsahem romantickým a humanistickým. Čhájavád byl poznamenán obnoveným pocitem já a osobního vyjádření, patrným v tehdejších spisech. Je známý svým sklonem k tématům lásky a přírody, jakož i individualistickým přivlastněním si indické tradice v nové formě mysticismu, vyjádřeným subjektivním hlasem.
Charakteristika
Čhájavád se vyznačuje řadou charakteristických rysů, které jej odlišují od předchozích a následujících literárních hnutí:
Subjektivismus: Čhájavádští básníci kladli důraz na osobní zkušenost a vyjádření, což vedlo k silnému subjektivnímu tónu v jejich dílech.
Romantismus: Čhájavádští básníci byli silně ovlivněni romantickým hnutím v Evropě, které zdůrazňovalo emoce, představivost a přírodu.
Mystika: Čhájavádští básníci často používali mystický jazyk a obrazy k vyjádření svých duchovních zkušeností.
Symbolismus: Čhájavádští básníci často používali symboly k vyjádření svých myšlenek a emocí.
Novost: Čhájavádští básníci se odklonili od tradičních forem a témat hindské poezie a vytvořili nové, inovativní formy vyjádření.
Hlavní témata
Čhájavádští básníci psali o široké škále témat, ale některá z nejběžnějších témat zahrnovala:
Láska: Láska byla ústředním tématem čhájavádské poezie a básníci ji často vyjadřovali prostřednictvím obrazů přírody.
Příroda: Příroda byla dalším důležitým tématem čhájavádské poezie a básníci ji často používali jako symbol krásy, lásky a duchovna.
Náboženství: Čhájavádští básníci často psali o svých náboženských zkušenostech a využívali mystický jazyk a obrazy k vyjádření svých duchovních pocitů.
Společnost: Čhájavádští básníci někdy psali o sociálních problémech, ale jejich zaměření bylo více na osobní zkušenosti než na sociální reformu.
Hlavní básníci
Mezi hlavní básníky čhájavádského hnutí patří:
Džajšankar Prasad: Prasad byl jedním z nejvýznamnějších čhájavádských básníků a jeho dílo se vyznačuje lyrickou krásou a emocionální hloubkou.
Súrja Kánt Tripáthí „Nirala“: Nirala byl dalším významným čhájavádským básníkem, jehož dílo se vyznačuje silným mysticismem a intenzivním citovým výrazem.
Mahádeví Varmá: Varmá byla jednou z mála ženských čhájavádských básnířek a její dílo se vyznačuje jemnou citlivostí a hlubokou duchovností.
Súmít Nandan Pant: Pant byl jedním z nejinovativnějších čhájavádských básníků a jeho dílo se vyznačuje používáním nových forem a obrazů.
Harivansh Rai Bachchan: Bachchan byl dalším významným čhájavádským básníkem, jehož dílo se vyznačuje silným humanistickým étosem.
Odkaz
Čhájavád byl významným literárním hnutím, které mělo hluboký vliv na vývoj hindské literatury. Čhájavádští básníci vytvořili novou formu poetického vyjádření, která byla subjektivní, romantická a mystická. Jejich díla zůstávají i dnes populární a vlivná a nadále inspirují nové generace básníků.