Hřbitovní básníci
Hřbitovní básníci, také označováni jako básníci hřbitovní, byli skupinou předromantických básníků 18. století, kteří se vyznačovali ponurými úvahami o pomíjivosti, "lebkami a rakvemi, epitafy a červy" [2], které byly vyvolány přítomností hřbitova.
Pohybovali se za hranicemi elegie, která oplakává jedinou smrt, jejich účel byl zřídka senzacechtivý. Jak století postupovalo, "hřbitovní" poezie stále více vyjadřovala pocit "vznešenosti" a tajemna a starožitnický zájem o staré anglické poetické formy a lidovou poezii.
Hřbitovní básníci jsou často považováni za předchůdce gotického literárního žánru i romantického hnutí.
Počátky
Kořeny hřbitovní poezie lze vysledovat až k středověké literatuře, konkrétně k tanci smrti, který zobrazoval smrt jako kostlivce, který si vybíral lidi ze všech společenských vrstev. V renesanci se objevily elegie, které oplakávaly ztrátu milovaných, ale teprve v 18. století se objevila hřbitovní poezie jako samostatný žánr.
Hlavní představitelé
Mezi hlavní představitele hřbitovních básníků patřili:
Thomas Gray (1716-1771)
Edward Young (1683-1765)
William Blake (1757-1827)
James Thomson (1700-1748)
Thomas Parnell (1679-1718)
Charakteristika
Hřbitovní poezie se vyznačuje následujícími charakteristikami:
Zaměření na smrt a pomíjivost
Použití obrazů hřbitovů, hrobů, lebek a rakví
Tón smutku a melancholie
Využití básnických forem, jako je blankvers a óda
Záměr vyvolat u čtenářů pocit hrůzy a úžasu
Témata
Hřbitovní básníci se zabývali různými tématy, včetně:
Pomíjivost života
Nevyhnutelnost smrti
Síla času
Tajemství smrti
Síla přírody
Vliv
Hřbitovní poezie měla významný vliv na pozdější literární hnutí, včetně:
Gotický román
Romantický pohyb
Viktoriánská literatura
Hřbitovní básníci pomohli vytvořit temnou a melancholickou atmosféru, která se stala charakteristickým znakem gotického žánru. Jejich práce také inspirovala romantické básníky, jako byl William Wordsworth a Samuel Taylor Coleridge, aby se zabývali tématy přírody, imaginace a emoce.
Odkaz
Hřbitovní poezie zůstává významným literárním žánrem, který zkoumá základní lidské otázky života a smrti. Díla hřbitovních básníků jsou stále čtena a studována, protože nabízejí pohled na lidskou zkušenost, který je zároveň děsivý i povznášející.