Italská poezie je kategorií italské literatury. Má svůj původ ve třináctém století a výrazně ovlivnila poetické tradice mnoha evropských jazyků, včetně angličtiny. Středověk Nejranější dochovaná italská poezie pochází z 13. století a je psána v sicilském dialektu. Nejvýznamnějším básníkem tohoto období byl Giacomo da Lentini, který je považován za zakladatele sonetu. Sonet je čtrnáctiřádková báseň s pevným schématem rýmů a metrem. Stal se jednou z nejpopulárnějších forem poezie v italské literatuře a ovlivnil i anglickou poezii. Dalším významným středověkým básníkem byl Guido Guinizelli, který rozvinul koncept "dolce stil novo" (sladký nový styl). Dolce stil novo byla poetická škola, která se zaměřovala na lásku a spiritualitu. Nejznámějším básníkem této školy byl Dante Alighieri, jehož epická báseň "Božská komedie" je považována za jedno z největších děl světové literatury. Renesance Během renesance italská poezie vzkvétala. Humanismus a klasicismus této doby vedly k obnovenému zájmu o antickou poezii. Nejvýznamnějšími renesančními básníky byli Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio a Ludovico Ariosto. Petrarca je známý svými sonety, které oslavují jeho lásku k Lauře. Boccaccio je autorem sbírky povídek "Dekameron" a epické básně "Teseida". Ariosto je autorem epické básně "Zuřivý Roland", která vypráví příběh rytíře Rolanda a jeho lásky k Angelice. Baroko a osvícenství V období baroka a osvícenství se italská poezie stala více zdobnou a didaktickou. Nejvýznamnějšími básníky tohoto období byli Giambattista Marino a Pietro Metastasio. Marino je známý svým stylem "marinismus", který se vyznačuje nadměrným používáním metafor a přirovnání. Metastasio je známý svými operními libreta, která měla velký vliv na vývoj opery. 19. století V 19. století se italská poezie stala více romantickou a vlasteneckou. Nejvýznamnějšími básníky tohoto období byli Giacomo Leopardi, Alessandro Manzoni a Giosuè Carducci. Leopardi je známý svými pesimistickými básněmi, které zkoumají témata smrti, lásky a utrpení. Manzoni je autorem vlastenecké básně "Inni sacri" a historického románu "Snoubenci". Carducci je známý svými ódami a básněmi o italské historii a kultuře. 20. století Ve 20. století se italská poezie stala více experimentální a avantgardní. Nejvýznamnějšími básníky tohoto období byli Filippo Tommaso Marinetti, Eugenio Montale a Salvatore Quasimodo. Marinetti je zakladatelem futurismu, uměleckého hnutí, které oslavovalo rychlost, technologii a moderní život. Montale je známý svými hermetickými básněmi, které jsou plné symbolů a alegorií. Quasimodo je známý svými básněmi o válce, exilu a lidském utrpení. Současná italská poezie Současná italská poezie je rozmanitá a zahrnuje širokou škálu stylů a témat. Mezi nejvýznamnější současné italské básníky patří Andrea Zanzotto, Patrizia Cavalli a Valerio Magrelli. Zanzotto je známý svými experimentálními básněmi, které zkoumají témata paměti, identity a jazyka. Cavalli je známá svými feministickými básněmi, které zkoumají témata lásky, sexuality a genderové identity. Magrelli je známý svými ironickými a hravými básněmi, které zkoumají témata každodenního života a jazyka.
Facebook Twitter