Byzantské umění je souhrnné označení umělecké produkce Východořímské říše, ale i národů a států, které na ni kulturně navazovaly. Ačkoliv říše sama vznikla z úpadku západního Říma a trvala až do pádu Konstantinopole v roce 1453, začátek byzantského období je v dějinách umění spíše zřetelnější než v dějinách politických, i když je stále nepřesný. Mnohé východoevropské státy východního pravoslaví, ale do určité míry i islámské státy východního Středomoří, si po staletí uchovaly mnoho aspektů kultury a umění říše. Řada současných států s Východořímskou (Byzantskou) říší byla kulturně ovlivněna, aniž by byla její součástí ("byzantské společenství"). Patřila mezi ně Kyjevská Rus, ale i některé neortodoxní státy jako Benátská republika, která se od Byzantské říše oddělila v 10. století, a Sicilské království, které mělo s Byzantskou říší úzké vazby a až do 10. století bylo byzantským územím s početnou řecky mluvící populací, která přetrvávala do 12. století. Další státy s byzantskou uměleckou tradicí oscilovaly po celá středověká období mezi tím, zda jsou součástí Byzantské říše, nebo mají období nezávislosti, jako Srbsko a Bulharsko. Po pádu byzantského hlavního města Konstantinopole v roce 1453 se umění vyráběné východoevropskými křesťany žijícími v Osmanské říši často nazývalo "postbyzantské". Určité umělecké tradice, které vznikly v Byzantské říši, zejména pokud jde o malbu ikon a církevní architekturu, se dodnes udržují v Řecku, na Kypru, v Srbsku, Bulharsku, Rumunsku, Rusku a dalších zemích východního pravoslaví.
Historické souvislosti
Byzantské umění je výsledkem dlouhého a složitého historického vývoje, který sahá až do počátků křesťanství. Křesťanství se v Římské říši rozšířilo v prvních staletích našeho letopočtu a stalo se státním náboženstvím za vlády císaře Konstantina Velikého (306-337). Konstantin přesunul hlavní město říše z Říma do Konstantinopole (dnešní Istanbul), která se stala novým centrem křesťanského světa.
V 5. století byla Římská říše rozdělena na dvě části: Východořímskou říši (Byzantskou říši) a Západořímskou říši. Západořímská říše se zhroutila v 5. století, zatímco Východořímská říše přežila až do 15. století.
Byzantská říše byla mocnou a bohatou říší, která měla významný vliv na vývoj křesťanského umění. Byzantští císaři byli velkými patrony umění a pod jejich vládou vzniklo mnoho nádherných uměleckých děl.
V 11. století došlo k rozkolu mezi východní a západní církví, což vedlo k vytvoření dvou odlišných forem křesťanského umění: byzantského umění a západního umění. Byzantské umění zůstalo věrné tradičním formám a technikám, zatímco západní umění se stalo více naturalistické a inovativní.
V 15. století byla Byzantská říše dobyta Osmanskou říší. Pád Konstantinopole v roce 1453 znamenal konec byzantské říše, ale byzantské umění nadále ovlivňovalo umění východního pravoslavného světa.
Charakteristika byzantského umění
Byzantské umění se vyznačuje několika charakteristickými rysy:
Důraz na náboženské témata: Byzantské umění bylo především náboženské povahy. Většina byzantských uměleckých děl zobrazuje náboženské scény nebo postavy.
Použití ikon: Ikony jsou náboženské obrazy, které hrají důležitou roli v byzantském umění. Ikony jsou obvykle malovány na dřevěných deskách a zobrazují náboženské postavy nebo scény.
Zlaté pozadí: Zlaté pozadí je dalším charakteristickým rysem byzantského umění. Zlaté pozadí symbolizuje nebe a božství.
Plošnost a stylizace: Byzantské umění je často plošné a stylizované. Figury jsou často zobrazovány v plochém, dvourozměrném stylu.
Použití mozaiky: Mozaika je technika, při které se vytvářejí obrazy pomocí malých barevných skleněných nebo kamenných dlaždic. Mozaiky byly často používány k výzdobě byzantských kostelů a paláců.
Použití fresky: Freska je technika, při které se vytvářejí obrazy malováním na mokrou omítku. Fresky byly často používány k výzdobě byzantských kostelů a klášterů.
Význam byzantského umění
Byzantské umění mělo významný vliv na vývoj křesťanského umění. Byzantské umění se rozšířilo do celého východního pravoslavného světa a ovlivnilo také umění v západní Evropě. Byzantské umění je dodnes ceněno pro svou krásu a duchovní hloubku.