Starověké egyptské umění odkazuje na umění vytvořené ve starověkém Egyptě v období od 6. tisíciletí př. n. l. do 4. století n. l., od prehistorického Egypta až po christianizaci římského Egypta. Zahrnuje malby, sochy, kresby na papyru, fajáns, šperky, slonovinu, architekturu a další umělecká média. Jednalo se o konzervativní tradici, jejíž styl se v průběhu času téměř nezměnil. Většina dochovaných příkladů pochází z hrobek a památek, což poskytuje vhled do staroegyptských představ o posmrtném životě. Starověký egyptský jazyk neměl slovo pro „umění“. Umělecká díla měla v podstatě funkční účel, který byl spojen s náboženstvím a ideologií. Zobrazení subjektu v umění mu mělo dodat trvalost. Starověké egyptské umění proto zobrazovalo idealizovaný, nerealistický pohled na svět. Neexistovala významná tradice individuálního uměleckého vyjádření, protože umění sloužilo širšímu a kosmickému účelu udržování pořádku (Ma'at).
Charakteristika starověkého egyptského umění
Konzervatismus: Styl staroegyptského umění se v průběhu času téměř nezměnil, což odráží konzervativní povahu egyptské společnosti.
Náboženská a ideologická funkce: Umělecká díla byla vytvořena především pro náboženské a ideologické účely, sloužila k uctívání bohů, zajištění posmrtného života a udržování společenského řádu.
Idealizace: Starověké egyptské umění zobrazovalo idealizovanou, nerealistickou verzi světa, která zdůrazňovala krásu, harmonii a dokonalost.
Symbolismus: Umělecká díla byla plná symbolů a alegorií, které odkazovaly na náboženské a mytologické koncepty.
Hieratismus: Postavy byly často zobrazovány frontálně, s omezeným pohybem a proporcemi, které zdůrazňovaly jejich význam.
Dvourozměrnost: Starověké egyptské umění bylo převážně dvourozměrné, s omezeným používáním perspektivy a stínování.
Trvanlivost: Umělecká díla byla vytvořena z trvanlivých materiálů, jako je kámen, kov a dřevo, aby odolala zkoušce času a zajistila jejich trvalost.
Techniky starověkého egyptského umění
Sochařství: Egypťané byli zručnými sochaři, kteří vytvářeli sochy z kamene, dřeva, kovu a slonoviny. Sochy byly často zobrazovány v charakteristickém frontálním stylu s omezeným pohybem.
Malba: Malby byly vytvořeny na stěnách hrobek, chrámů a paláců. Byly vytvořeny pomocí minerálních pigmentů a zobrazovaly scény z každodenního života, náboženských obřadů a mytologických příběhů.
Papyrus: Papyrus byl používán k psaní a kreslení. Papírové svitky byly často ilustrovány kresbami a hieroglyfy.
Fajáns: Fajáns byla druh glazované keramiky, která se používala k výrobě nádob, šperků a dalších předmětů.
Šperky: Egypťané byli zručnými zlatníky, kteří vyráběli nádherné šperky zlata, stříbra a drahých kamenů.
Architektura: Egypťané byli proslulí svou monumentální architekturou, včetně pyramid, chrámů a hrobek. Jejich architektura byla charakteristická svou masivností, geometrickými tvary a trvanlivostí.
Význam starověkého egyptského umění
Starověké egyptské umění je cenným zdrojem informací o egyptské kultuře, náboženství a společnosti. Poskytuje vhled do jejich představ o posmrtném životě, jejich bohů a bohyní a jejich každodenního života. Umění také odráží politickou a ekonomickou moc staroegyptské civilizace.