Řecká otrokyně
Řecká otrokyně je mramorová socha od amerického sochaře Hirama Powerse. Byla jedním z nejlépe známých a kritiky uznávaných americkým uměleckých děl devatenáctého století a patří mezi nejoblíbenější americké sochy vůbec. Jednalo se o první veřjně vystavenoou americkou sochu v životní velikosti, která byla úplne nahou ženskou figurou. Powers původně vytvořil dílo z hlíny ve Florencii v Itálii a dokončil jej 12. března 1843. První mramorová verze (hlavní verze) sochy byla dokončena Powersovým ateliérem v roce 1844 a nyní se nacházi na zámku Raby v Anglii. Dalších pět mramorových soch v plné velikosti bylo mechanicky reprodukováno pro soukromé zákazník a vedle toho vzniklo i mnoho menších verzí. Kopie sochy byly vystavovány na řadě míst ve Velké Británii a Spojených státech. Socha se rychle stala jedním z nejproslulejších Powersových děl a pro některé americké abolicionisty získala symbolický význam a inspirovala množství prózy a poezie. Tvrdí se, že pozice postavy byla inspirována Venuší Médskou v galerii Uffizi ve Florencii.
Rozměry
Socha má rozměry 165,7 cm × 53,3 cm × 46,4 cm (65,2 palce × 21,0 palce × 18,3 palce) a váží přibližně 236 kilogramů (520 liber).
Umístěni
Existuje několik verzí řecké otrokyně:
Sádřový model z roku 1843 se nacházi v Americkém uměleckém muzeu Smithsonian ve Washingtonu, D.C.
Socha z roku 1844 je umístěna na zámku Raby v hrabství Durham v Anglii.
Socha z roku 1846 je vystavena v Národni galerii umění ve Washingtonu, D.C.
Socha z roku 1847 se nacházi v muzeu Paterson v New Jersey.
Socha z roku 1850 je umístěna v umělecké galerii Yale University v New Havenu v Connecticutu.
Socha z roku 1866 je vystavena v Brooklynském muzeu v Brooklynu v New Yorku.
Význam
Řecká otrokyně byla považována za symbol boje proti otroctví a byla používána jako projev podpory abolicionistickému hnutí. Socha byla také chválena za svou krásu a technickou zručnost. Powersův neoklasicistický styl byl ovlivněn řeckou a římskou sochou a jeho díla byla často chválena za jejich realismus a ideální krásu.
Kontroverze
Socha byla také předmětem kontroverzí. Někteří lidé kritizovali nahotu postavy a tvrdili, že je nevhodná pro veřjné vystavování. Jiní zase kritizovali Powersa za to, že sochu používal k propagaci svých vlastních politických názorů.
Navzdory těmto kontroverzím zůstává řecká otrokyně jednou z nejoblíbenějších a nejvlivnějších americký soch všech dob. Je považována za mistrovské dílo neoklasicistického sochařství a je stále vystavována v muzech a galeriích po celém světě.