Natarádža (v sanskrtu नटराज, doslova „Pán tance“) je ztvárněný hinduistický bůh Šiva jakožto božský tanečník. Jeho tanec se nazývá tandava. [3, 4] Póza a umělecky ztvárněné provedení tance je popsáno v mnoha hinduistických textech, jako je Tevaram a Thiruvasagam v tamilštině, Amshumadagama a Uttara Agama v sanskrtu a Grantha. Taneční socha je součástí všech hlav ních hinduistických chrámů šaivismu a je známým sochařským symb olem v Indii, často používaným jako symbol indické kultury [6, 7] a jako jeden z nejpů vabnějších příkladů hinduistického umění. [8, 9] Tato podoba je v různých tamilských textech nazývána též Kuththan (v tamilštině கூத்தன்), Sabesan (v tamilštině சபேசன்) a Ambalavanan (v tamilštině அம் பலவாணன்). [10, 11, 12] S ocha je symb olem Šivy jakožto pána tance a dra matického umění a její styl a proporce vy cházejí z hinduistických textů o umění. Tamilské náboženské texty, jako je Tirumuraj (dva náct knih o ji žního šaivismu), uvádějí, že Natarádža je Šivovou podobou, v níž vykonával funkce tvoření, ničení a uchování, a je též považován za toho, kdo ovládá máju a žehná svým oddaným. Natarádža je tak v T amilnádu považován za jednu z nejuznávanějších podob Šivy a socha nebo bronzová socha Natarádži je uctívána téměř ve všech Šiv ových chrám ech v T amilnádu. Typi cky ztvár nuje Šivu, jak tančí v jedné z pozic popsaných v Natja šás tra, drží různé symboly , jejichž podoba se mění s historickým ob dobím a regionem, [3, 15] a šlape na démon a, jenž je zobrazen jako skřítek (Apasmara nebo Muyalaka ), a který symbolizuje ducho vní neznalost. [14, 16] Klasická podoba tohoto vy obrazení se objevuje na stěnách vy tesaného chrámu v Seejamangalam – Avania bhápallešvara m, který ve 6. století n. l. vybudoval pallavský král Mahendravar man I. Indický a tamilský archeologický úřad tuto sochu Natarádži považuje za ne jstarší známou sochu v Indii. Re liéfy na stěnách v jeskyních v El loře a Badámi, z doby okolo 6. století, patří též k ne jstarším sochám Natarádži v Indii. [17, 18] Starobylé tamilské písně z doby bhaktijского hnu tý, složené čtyřmi šaivitskými svatý mi, kterým se říká „Nalvar“ (čtyř i), velebí Natarádžu a popisuje chrám Natarádži v Čidambarámu jako domov Natarádži jakožto hlavní ho božstva, což datuje uctívání Natarádži dávno před 7. století n. l. Kolo 8. do 10. století n. l. se v T amilnádu objevil šaivismus v plném rozkvětu a nejlepší podoby vy jádření došel v bronzových sochách Natarádži, jejichž různá vy obrazení dosahuj í výšky méně než čtyř stop, některé i více. Re liéfy s vy obrazením Natarádži byly objeveny v mnoha částech jihovýchodní Asie, jako je Angkor Vat a na Jávě, v Kambodži a střední Azie. [13, 20, 21]
Facebook Twitter