Buddha Buddha, vlastním jménem Siddhártha Gautama, byl potulným asketou a náboženským učitelem, který žil v jižní Asii v 6. nebo 5. století př. n. l. a založil buddhismus. Podle buddhistické tradice se narodil v Lumbiní v dnešním Nepálu královským rodičům z klanu Šákjů, ale vzdal se svého domova, aby žil jako potulný asketa (sanskrt: śramaṇa). Po životě v žebrotě, askezi a meditaci dosáhl osvícení v Bodhgaye v dnešní Indii. Buddha poté putoval po dolní Indo-Gangetické nížině, vyučoval a budoval mnišský řád. Učil střední cestu mezi smyslovým požitkem a přísnou askezí, vedoucí k nirváně, tedy osvobození od nevědomosti, touhy, znovuzrození a utrpení. Jeho učení jsou shrnuta ve Vznešené osmidílné stezce, výcviku mysli, který zahrnuje etické školení a laskavost k druhým, a meditační praktiky, jako je omezení smyslů, všímavost a jhāna/dhjána (meditace v pravém slova smyslu). Zemřel v Kušinagaru a dosáhl parinirvány. Buddha je od té doby uctíván mnoha náboženstvími a komunitami po celé Asii. Několik století po jeho smrti se stal známým pod titulem Buddha, což znamená "Probuzený" nebo "Osvícený". Jeho učení byla buddhistickou komunitou shromážděna ve Vinayi, jeho kodexu mnišské praxe, a v Sutta Piṭace, kompilaci učení založených na jeho kázáních. Ty byly předávány v dialektech střední indoárijštiny ústní tradicí. Pozdější generace vytvořily další texty, jako jsou systematické pojednání známé jako Abhidharma, biografie Buddhy, sbírky příběhů o jeho minulých životech známé jako Jātaka příběhy a další kázání, tj. Mahájánové sútry.
Facebook Twitter