Telefonní číslovací plán je typ číslovacího schématu používaného v telekomunikacích k přiřazování telefonních čísel účastnickým telefonům nebo jiným telefonním koncovým bodům. Telefonní čísla jsou adresy účastníků telefonní sítě, dosažitelné systémem směrování kódu destinace. Telefonní číslovací plány jsou definovány v každé ze správních oblastí veřejné komutované telefonní sítě (PSTN) a v soukromých telefonních sítích. V případě veřejných číslovacích systémů obvykle hraje geografická poloha roli v pořadí čísel přiřazených každému telefonnímu účastníkovi. Mnoho správců číslovacích plánů rozděluje své servisní území na geografické oblasti označené předvolbou, často nazývanou směrové číslo nebo městský kód, což je sada číslic tvořících nejvýznamnější část vytáčené sekvence pro dosažení telefonního účastníka. Číslovací plány mohou následovat různé návrhové strategie, které často vznikly z historického vývoje jednotlivých telefonních sítí a místních požadavků. Obvykle se uznává široké rozdělení mezi uzavřenými a otevřenými číslovacími plány. Uzavřený číslovací plán, jak je tomu v Severní Americe, obsahuje číslovací plány s pevnou délkou a místní čísla, zatímco otevřený číslovací plán má odchylku v délce směrového čísla, místního čísla nebo obou telefonního čísla přiřazeného účastnické lince. Posledně jmenovaný typ se vyvinul převážně v Evropě. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) zavedla komplexní číslovací plán označený E.164 pro jednotnou interoperabilitu sítí členských států nebo regionálních správ. Jedná se však o otevřený číslovací plán, který však ukládá maximální délku 15 číslic telefonním číslům. Norma definuje kód země pro každý členský region, který je předřazen každému národnímu telefonnímu číslu pro mezinárodní směrování destinací. Soukromé číslovací plány existují v telefonních sítích, které jsou soukromě provozovány v podniku nebo organizačním kampusu. Takové systémy mohou být podporovány pobočkovou ústřednou (PBX), která poskytuje centrální přístupový bod do PSTN a také řídí interní hovory mezi telefonními přípojkami. Na rozdíl od číslovacích plánů, které určují telefonní čísla přiřazená účastnickým stanicím, diálovací plány stanovují postupy vytáčení zákazníků, tj. posloupnost číslic nebo symbolů, které mají být vytočeny k dosažení cíle. Jedná se o způsob, jakým se používá číslovací plán. Ani v uzavřených číslovacích plánech není vždy nutné vytočit všechna čísla čísla. Například směrové číslo lze často vynechat, pokud je cíl ve stejné oblasti jako volající stanice.
Facebook Twitter