Fidžijská republika Obecné informace Fidžijská republika, oficiálně známá jako Viti, je ostrovní národ nacházející se v Melanésii v jižním Pacifiku. Leží přibližně 2 000 km severovýchodně od Nového Zélandu. Geografie Fidži tvoří souostroví více než 330 ostrovů, z nichž je trvale obydleno asi 110, a více než 500 ostrůvků s celkovou rozlohou přibližně 18 300 km². Nejodlehlejší skupinou ostrovů je Ono-i-Lau. Asi 87 % z celkové populace 924 610 žije na dvou hlavních ostrovech, Viti Levu a Vanua Levu. Přibližně tři čtvrtiny Fidžijců žijí na pobřeží Viti Levu, a to buď v hlavním městě Suva, nebo v menších městských centrech, jako je Nadi (kde je hlavním místním průmyslem cestovní ruch) nebo Lautoka (kde dominuje průmysl cukrové třtiny). Vnitrozemí Viti Levu je kvůli svému terénu řídce osídleno. Většina fidžijských ostrovů vznikla sopečnou činností, která začala před přibližně 150 miliony let. Na ostrovech Vanua Levu a Taveuni se dodnes vyskytuje geotermální aktivita. Geotermální systémy na Viti Levu nejsou vulkanického původu a mají nízkoteplotní povrchové výrony (přibližně mezi 35 a 60 stupni Celsia). Historie Lidé žijí na Fidži od druhého tisíciletí př. n. l. – nejprve Austronésané a později Melanésané s některými polynéskými vlivy. Evropané navštívili Fidži poprvé v 17. století. V roce 1874, po krátkém období, kdy bylo Fidži nezávislým královstvím, Britové založili kolonii Fidži. Fidži fungovalo jako korunní kolonie až do roku 1970, kdy získalo nezávislost a stalo se známým jako Dominiánské Fidži. V roce 1987, po sérii státních převratů, vojenská vláda, která se chopila moci, vyhlásila republiku. Při převratu v roce 2006 se k moci dostal komodor Frank Bainimarama. V roce 2009 fidžijský Nejvyšší soud rozhodl, že vojenské vedení bylo nezákonné. V té době prezident Ratu Josefa Iloilo, kterého si vojáci ponechali jako nominálního hlavu státu, formálně zrušil ústavu z roku 1997 a znovu jmenoval Bainimaramu prozatímním premiérem. Později v roce 2009 vystřídal Iloila jako prezident Ratu Epeli Nailatikau. 17. září 2014 se po letech odkladů konaly demokratické volby. Bainimaramova strana FidžiFirst získala 59,2 % hlasů a mezinárodní pozorovatelé označili volby za věrohodné. Ekonomika Fidži má jednu z nejrozvinutějších ekonomik v Pacifiku díky svým bohatým lesním, nerostným a rybářským zdrojům. Měnou je fidžijský dolar a hlavními zdroji deviz jsou turistický ruch, remitence od Fidžijců pracujících v zahraničí, vývoz balené vody a cukrová třtina. Ministerstvo místní samosprávy a rozvoje měst dohlíží na místní samosprávu na Fidži, která má podobu městských a obecních rad.
Facebook Twitter