Nizozemská Nová Guinea Nizozemská Nová Guinea (nizozemsky: Nederlands-Nieuw-Guinea, indonésky: Nugini Belanda) byla západní polovina ostrova Nová Guinea, která byla až do roku 1949 součástí Nizozemské východní Indie a později zámořským územím Nizozemského království od roku 1949 do roku 1962. Zahrnovala území, které nyní tvoří šest nejvýchodnějších indonéských provincií: Centrální Papua, Horní Papua, Papua, Jižní Papua, Jihozápadní Papua a Západní Papua, které byly až do roku 2003 spravovány jako jediná provincie pod názvem Irian Jaya a nyní tvoří papuánský region země. Během indonéské revoluce Nizozemci zahájili politionele acties, aby dobyli území od Indonéské republiky. Drastické metody Nizozemců však vyvolaly mezinárodní nesouhlas. S tím, jak se mezinárodní mínění přiklánělo na stranu Indonéské republiky, podařilo se Nizozemcům v roce 1949 vyjednat oddělení Nizozemské Nové Guineje od širšího indonéského vypořádání, přičemž osud sporného území měl být rozhodnut do konce roku 1950. V následujících letech však Nizozemci úspěšně argumentovali u OSN, že domorodé obyvatelstvo Nizozemské Nové Guineje představuje samostatnou etnickou skupinu od obyvatel Indonésie a nemělo by být tudíž začleněno do indonéského státu. Indonéská republika naopak jako nástupnický stát Nizozemské východní Indie nárokovala Nizozemskou Novou Guineu jako součást svých přirozených územních hranic. Spor o Novou Guineu byl důležitým faktorem v rychlém zhoršení bilaterálních vztahů mezi Nizozemskem a Indonésií po indonéské nezávislosti. Spor eskaloval v roce 1962 v konflikt nízké intenzity poté, co Nizozemci v roce 1961 učinili kroky k ustavení Nové guinejské rady. Po incidentu ve Vlakke Hoeku zahájila Indonésie kampaň infiltrací s cílem vyvinout tlak na Nizozemce. Nizozemci čelili diplomatickému tlaku ze strany Spojených států, slábnoucí domácí podpoře a neustálým indonéským hrozbám invaze na toto území a v srpnu 1962 se rozhodli vzdát kontroly nad sporným územím a souhlasili s návrhem Bunker s podmínkou, že bude později provedeno referendum o konečném osudu území. Toto území bylo dočasně spravováno OSN, než bylo 1. května 1963 předáno Indonésii. Plebiscit, Act of Free Choice, se nakonec konal v roce 1969, ale jeho férovost je sporná.
Facebook Twitter