Vak je charakteristický znak samic vačnatců, ptakořitných (a vzácně u samců jako u yapy a vyhynulého vakovlka); název vačnatec je odvozen z latinského marsupium, což znamená „vak“. Je to způsobeno výskytem epipubických kostí, páru kostí vyčnívajících dopředu z pánve. Vačnatci rodí živý, ale relativně nevyvinutý plod nazývaný mládě. Když se mládě narodí, leze z vnitřku matky do vaku. Vak je kožní řasa s jedním otvorem, která pokrývá bradavky. Uvnitř vaku se slepé mládě přichytí na jednu z mateřských bradavek a zůstává přichyceno tak dlouho, dokud nedoroste a nevyvine se do juvenilního stádia. Epipubické kosti jsou párem kostí, které vyčnívají dopředu z pánve a vytvářejí podpěru pro vak. Tyto kosti se vyskytují pouze u vačnatců a ptakořitných a jsou nezbytné pro udržení vaku. Vak je umístěn na břiše samice a má jeden nebo více otvorů. Otvory jsou obvykle uzavřeny svaly, které je udržují zavřené, když mládě není v sáčku. Uvnitř vaku je řada bradavek, na které se mláďata přichytí. Mláďata se rodí ve velmi nezralém stavu a jsou zcela závislá na matce. Jsou slepá, holá a mají jen minimální motorické dovednosti. V sáčku se mláďata přichytí na jednu z mateřských bradavek a začnou sát mléko. Mléko vačnatců je velmi bohaté na živiny a mláďata rychle rostou a vyvíjejí se. Doba strávená v sáčku se u různých druhů vačnatců liší. U některých druhů, jako je klokan rudý, tráví mláďata v sáčku až 9 měsíců. U jiných druhů, jako je vačice opossum, tráví mláďata v sáčku jen několik týdnů. Když mláďata opustí vak, jsou stále závislá na matce, ale jsou již schopna se pohybovat a krmit se sama. Některá mláďata budou pokračovat v používání vaku jako útočiště nebo místa odpočinku, dokud úplně nedospějí.
Facebook Twitter