Macchi M.41
Macchi M.41 byl prototyp italského létajícího člunu z roku 1927, který navrhla a vyrobila společnost Macchi. Jeho sériový model M.41 bis, poprvé vzlétl v roce 1929 a byl ve službě od roku 1930 do roku 1938.
Macchi M.41
M.41 bis, sériový model Macchi M.41.
Úloha: Létající člun
Původ: Itálie
Výrobce: Macchi
První let: M.41: 1927; M.41 bis: 1929
Uvedení do provozu: 1930
Vyřazení: 1938
Hlavní uživatel: Regia Marina (italské královské námořnictvo)
Počet vyrobených kusů: M.41: 1; M.41 bis: 41
Varianty: Macchi M.71
Návrh a vývoj
M.41
V roce 1927 uspořádala Regia Marina (italské královské námořnictvo) soutěž na náhradu za létající člun Macchi M.7 ter. Macchi na to reagovalo návrhem M.41, který vycházel z jeho návrhu Macchi M.26 z roku 1924.
M.41 byl dřevěný, jednomístný, jednoplošník s horním křídlem vyztuženým vzpěrami, vyzbrojený dvěma pevnými kulomety ráže 7,7 mm (0,303 palce) střílejícími dopředu. Měl překližkové a plátěné potažení a jeho křídla měla stejné rozpětí a nebyla stupňovitě uspořádána. Jeho motor Fiat A.20 o výkonu 313 kilowattů (420 koňských sil) pohánějící tlačnou vrtuli byl namontován na vzpěrách nad trupem a pod horním křídlem a letadlo bylo vybaveno šikmým čelním chladičem. Stejně jako M.26 mělo velmi čistý aerodynamický design na letadlo svého typu.
V soutěži v roce 1927 soupeřil prototyp M.41 se SIAI S.58 bis. Macchi nezískalo žádnou výrobní objednávku na M.41 a postavilo pouze první prototyp. Přestože byly vypracovány plány, aby SIAI vyrobilo 97 letadel S.58 bis, ty padly, když se Regia Marina rozhodla ušetřit peníze přestavbou motorů M.7 ter místo toho, aby v roce 1927 pořizovala jakékoli nové náhradní letadlo.
M.41 bis
V roce 1929 Regia Marina opět uspořádala soutěž na náhradu M.7 ter. Macchi vyrobilo novou verzi M.41, označenou jako M.41 bis, která se od M.41 lišila především vertikálním chladičem. V soutěži si vedlo lépe než SIAI S.58 ter a tentokrát Macchi získalo smlouvu na výrobu 41 letadel M.41 bis.
Operační historie
Macchi dodalo všech 41 letadel M.41 bis, která začala vstupovat do služby v roce 1930. Působily ve dvou squadriglie (leteckých perutích) 88° Gruppo Autonomo Caccia Marittima a zůstaly ve frontové službě, dokud je v roce 1938 nenahradily stíhací hydroplány IMAM Ro.44.
Uživatelé
Království Itálie: Regia Marina: 88° Gruppo Autonomo Caccia Marittima
Španělsko: Španělské letectvo
Specifikace (M.41bis)
Údaje z: The Complete Book of Fighters: An Illustrated Encyclopedia of Every Fighter Aircraft Built and Flown, Velivoli Macchi dal 1912 al 1963, The Rand McNally encyclopedia of military aircraft 1914 - 1980, Jane's all the World's Aircraft 1928
Obecné charakteristiky
Posádka: 1
Délka: 8,66 m (28 ft 5 in)
Rozpětí křídel: 11,12 m (36 ft 6 in)
Výška: 3,12 m (10 ft 3 in)
Plocha křídel: 31,9 m2 (343 sq ft)
Hmotnost prázdného letadla: 1 170 kg (2 579 lb)
Vzletová hmotnost: 1 600 kg (3 527 lb)
Pohonná jednotka: 1 × pístový motor Fiat A.20 V-12 chlazený vodou, 310 kW (420 hp)
Vrtule: dvoulistá tlačná vrtule s pevným stoupáním
Výkony
Maximální rychlost: 262 km/h (163 mph, 141 kn)
Přistávací rychlost: 81 km/h (50 mph, 44 kn)
Dolet: 700 km (430 mi, 380 nmi)
Vytrvalost: 3,5 hodiny
Praktický dostup: 7 500 m (24 600 ft)
Čas výstupu: 1 000 m (3 300 ft) za 2 minuty
Plošné zatížení: 48 kg/m2 (9,8 lb/sq ft)
Poměr výkon/hmotnost: 0,196 kW/kg (0,119 hp/lb)
Výzbroj
Střelivo: 2 × pevné kulomety Vickers ráže 7,7 mm (0,30 palce) střílející dopředu
Související seznamy
Seznam vojenských letadel z období mezi válkami
Seznam hydroplánů a létajících člunů