Azyl v Austrálii Austrálie poskytuje azyl mnoha uprchlíkům již od roku 1945, kdy bylo půl milionu Evropanů vysídlených druhou světovou válkou poskytnuto útočiště. Od té doby docházelo k periodickým vlnám žadatelů o azyl z jihovýchodní Asie a Blízkého východu, přičemž vládní politika a veřejné mínění se v průběhu let měnily. Uprchlíci se řídí zákony a vládními politikami, které se snaží plnit závazky Austrálie vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků, jejíž je Austrálie smluvní stranou. V posledním desetiletí požádaly o azyl v Austrálii tisíce uprchlíků, přičemž hlavními hybnými silami tohoto pohybu byly válka, občanské nepokoje a pronásledování. Roční kvóta uprchlíků v roce 2012 činila 20 000 osob. Od roku 1945 do počátku 90. let bylo do Austrálie přijato více než půl milionu uprchlíků a dalších vysídlených osob. Historicky většina žadatelů o azyl přijížděla letadlem. Na konci 20. let a na počátku 21. století však začal stoupat počet žadatelů o azyl přijíždějících lodí, což se setkalo s určitým nesouhlasem veřejnosti. V letech 2011–2012 poprvé převýšil počet žadatelů o azyl přijíždějících lodí počet žadatelů přijíždějících letadlem. Byly identifikovány tři vlny žadatelů o azyl přijíždějících lodí: Vietnamci v letech 1976 až 1981; indočínských žadatelů o azyl v letech 1989 až 1998; a lidí blízkovýchodního původu od roku 1999. Vízová politika současné vlády spočívá v zadržování osob vstupujících do Austrálie nebo v ní pobývajících bez platného víza, dokud nemohou být vráceny do své domovské země. Austrálie je jedinou zemí na světě, která má politiku povinného zadržování a zpracování žadatelů o azyl mimo pobřeží, kteří přijedou bez platného víza. Politika azylu je sporným tématem v australské politice, přičemž dvě hlavní politické strany v Austrálii tvrdí, že jde o problém kontroly hranic a o bezpečnost těch, kteří se pokoušejí dostat do Austrálie lodí.
Facebook Twitter