Poválečná imigrace do Austrálie
Poválečná imigrace do Austrálie se týká migrace do Austrálie v desetiletích bezprostředně po druhé světové válce a konkrétně se týká především evropské vlny imigrace, která probíhala mezi lety 1945 a koncem politiky Bílé Austrálie v roce 1973.
Bezprostředně po druhé světové válce založil Ben Chifley, předseda australské vlády (1945–1949), federální ministerstvo pro přistěhovalectví, které mělo spravovat rozsáhlý imigrační program. Chifley zadal zprávu o tomto tématu, která zjistila, že Austrálie naléhavě potřebuje větší populaci pro účely obrany a rozvoje, a doporučila 1% roční nárůst populace prostřednictvím zvýšené imigrace. První ministr pro přistěhovalectví, Arthur Calwell, propagoval masovou imigraci pod heslem „zalidňovat nebo zahynout“. Heslo „zalidňovat nebo zahynout“ poprvé použil Billy Hughes jako ministr zdravotnictví a repatriace ve 30. letech 20. století. Calwell vymyslel termín „noví Australané“ ve snaze nahradit pojmy jako Balt, pommy (Angličan) a wog. Cíl 1 % zůstal součástí vládní politiky až do vlády Whitlama (1972–1975), kdy byl počet imigrantů výrazně snížen, aby byl obnoven vládou Frasera (1975–1982).
Mezi lety 1945 a 1985 přijelo přibližně 4,2 milionu přistěhovalců, z nichž asi 40 % pocházelo z Británie a Irska. Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IRO) sponzorovala 182 159 lidí od konce druhé světové války do konce roku 1954, aby se usadili v Austrálii z Evropy – více než počet vězňů transportovaných do Austrálie v prvních 80 letech po evropském osídlení.
Důvody poválečné imigrace
Existuje několik důvodů, proč Austrálie zažila po druhé světové válce tak velkou vlnu imigrace:
Nedostatek pracovních sil: Austrálie měla po válce nedostatek pracovních sil, protože mnoho Australanů odešlo bojovat do války a další se rozhodli nevracet se.
Obavy z obrany: Australská vláda se obávala, že země je příliš řídce osídlená a že by mohla být snadno napadena. Věřili, že zvýšením počtu obyvatel se země stane méně zranitelnou.
Ekonomický rozvoj: Australská vláda věřila, že zvýšení počtu obyvatel pomůže zemi ekonomicky růst. Věřili, že více lidí bude znamenat větší pracovní sílu, větší trh pro zboží a služby a více příjmů z daní.
Dopad poválečné imigrace
Poválečná imigrace měla na Austrálii hluboký dopad:
Demografický: Austrálie se stala mnohem rozmanitější zemí. V zemi se usadilo mnoho lidí z různých kultur a etnik.
Ekonomický: Imigrace pomohla Austrálii ekonomicky růst. Větší počet obyvatel znamenal větší pracovní sílu, větší trh pro zboží a služby a více příjmů z daní.
Sociální: Imigrace změnila sociální strukturu Austrálie. Země se stala tolerantnější a otevřenější vůči různým kulturám.
Výzvy poválečné imigrace
Poválečná imigrace nebyla bez svých výzev:
Diskriminace: Někteří přistěhovalci čelili diskriminaci ze strany rodilých Australanů. Byli považováni za cizince a někdy byli vystaveni rasistickým nadávkám a násilí.
Kulturní rozdíly: Přistěhovalci z různých kultur někdy měli potíže s přizpůsobením se australskému způsobu života. Mohli se cítit izolovaní a odcizení.
Tlak na zdroje: Velký počet přistěhovalců kladl tlak na australské zdroje, jako je bydlení, školy a nemocnice.
Navzdory těmto výzvám měla poválečná imigrace pozitivní dopad na Austrálii. Země se stala rozmanitější, tolerantnější a prosperující.