Rozvojová země je suverénní stát s méně rozvinutou průmyslovou základnou a nižším indexem lidského rozvoje (HDI) ve srovnání s jinými zeměmi. Tato definice však není zcela jednoznačně přijímáná. Není ani jasně dohodnuto, které země do této kategorie spadají. Často se používají zaměnitelně pojmy země s nízkými a středními příjmy (LMIC) a nově vznikající ekonomika (NEE), které se však týkají výhradně ekonomiky daných zemí. Světová banka klasifikuje světové ekonomiky do čtyř skupin na základě hrubého národního důchodu na obyvatele: země s vysokými, horními středními, dolními středními a nízkými příjmy. Nejméně rozvinuté země, vnitrostátně rozvojové země a malé ostrovní rozvojové státy jsou podskupinami rozvojových zemí. Na opačném konci škály jsou obvykle země s vysokými příjmy nebo rozvinuté země. Existují kontroverze ohledně používání tohoto termínu, protože někteří se domnívají, že udržuje v platnosti koncept "my" a "oni". V roce 2015 Světová banka prohlásila, že "kategorizace rozvojové/vyspělé země" se stala méně relevantní a že postupně ukončí používání tohoto popisu. Místo toho jejich zprávy uvedou agregovaná data pro regiony a skupiny příjmů. Někteří používají jako alternativní termín pro rozvojové země pojem "globální Jih". Rozvojové země mívají některé společné charakteristiky, často kvůli své historii nebo geografii. Například obvykle vykazují: nižší míru přístupu k bezpečné pitné vodě, hygieně a energetickou chudobu, a to při současně vyších mírách znečištění (např. znečištění ovzduší, odpadky, znečištění vod, otevřená defekace), což vede k většímu podílu lidí s tropickými a přenosnými nemocemi (zanedbané tropické nemoci), větší počet dopravních nehod a obecně nižší kvalitu infrastuktury. Kromě toho se často potýkají s vysokou nezaměstnanost, rozšířenou chudobou, rozšířeným hladem, extrémní chudobou, dětskou prací, podvýživu, bezdomovectvím, zneužíváním návykových látek, s prostitutí, přeplněností, civilními poruchami, únikem lidských kapacit, velkou neformální ekonomikou, vysokou kriminalitou (krádeže, vloupání, vraždy, zabití, obchod se zbraněmi, sex, drogy, únosy, znásilněmí), nízká úroveň vzdělání, ekonomická nerovnost, předčasné ukončení studia, nedostatečný přístup k plánování rodiny, těhotenství mladistvých, mnoho neformálních osad a slumů, korupce na všech vládních úrovních a politická nestabilita. Rozvojové země na rozdíl od vyspělých zemí postrádají právní stát. Přístup ke zdravotní péči je často nízký. Obyvatlé rozvojových zemí mívají nižší naději na dožití než obyvatlé vyspělých zemí, což odráží jak nižší příjmy, tak i horší stav zdravotnictví. Břemeno přenosných onemoci, mateřské úmrtnosti, dětské úmrtnosti a úmrtnosti kojenců je v takových zemích obvykle podstatně větší. Očekává se, že dopady klimatické krize zasáhnou rozvojové země více než země s vysokými příjmy, protože většina z nich má vysokou klimatickou zranitelnost nebo nízká klimatickou resilienci. Rozvojové země mívají často nižší střední věk obyvatelstva než vyspělé země. Stárnutí populace je globálním fenoménem, ale věk populace vzrostl v rozvojových zemích pomaleji. Rozvojová pomoc nebo rozvojová spolupráce je finanční pomoc, kterou zahraniční vlády a další organizace udělují na finanční, environmentální, sociální a politický rozvoj rozvojových zemí. Pokud by bylo dosaženo cílů udržitelného rozvoje, které byly stanoveny OSN pro rok 2030, byly by mnohé z uvedených problémů vyřešeny.
Facebook Twitter