Incká silniční síť Incká silniční síť (známá také jako Qhapaq Ñan, což v kečuánštině znamená „hlavní silnice“) byla nejrozsáhlejší a nejvyspělejší dopravní systém v předkolumbovské Jižní Americe. Měřila přibližně 40 000 kilometrů. Kontext Stavba těchto cest vyžadovali značnou investici času a úsilí. Síť se skládala z formálních cest, které byly pečlivě plánovány, budovány, značeny a udržovány. V případě potřäudeby byly cesty vybaveny prvky, které usnadňovaly překonávání výškových rozdílů, jako například opěrné zdi a systémy odvodnění vody. Síť byla založena na dvou severo-jižních trasách: jedna vedla podél pobřeží a druhá, důležitější, ve vnitrozemí a přes hory. Obě trasy měly četné odbočky. Porovnání s Římskou silniční sítí Inckou silniční síť lze přímo srovnávat se silniční sítí vybudovanou v Římské Říši, a to i přesto, že incká silniční síť byla postavena o tisíc let později. Účel Silniční síť umožňovala přenos informací, zboží, vojáků a lidí bez použití kol v rámci Tawantinsuyu neboli Incké Říše na území o rozloze téměř 2 000 000 km2, které obývalo přibližně 12 milionů lidí. Infrastuktura Cesty byly v pravidelných intervalech lemovány budovami, které umožňovaly jejich nejefektivnější využití. V krátké vzdálenosti byly umístěny stanice pro chasquis, běžící posly. V intervalu jednoho dne chůze se nacházely tambos, které poskytovaly podporu uživatelům silnic a stáda lám. Podél cest se nacházela správní centra se sklady nazývanými qullqas, která sloužila k přerozdělování zboží. Směrem k hranicím Incké Říše a v nově dobyvaných oblastech se nacházely pukary (pevnosti). Historie Část silniční sítě byla postavena kulturami předcházejících Incké Říši, zejména kulturou Wari v severním centrálním Peru a kulturou Tiwanaku v Bolívii. Ochrana Různé organizace, jako napříkladUNESCO a IUCN, spolupracují s vládami a komunitami šestizemí (Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina), kterými Velká incká silnice prochází, na ochraně této sítě. Současné využití V současné době jsou některé zbytky cest hojně využívány pro turistické aktivity, například Incká stezka do Machu Picchu, která je mezi turisty velmi oblíbená. Dlouhodobé dopady Studie provedená v roce 2021 zjistila, že dopady silniční sítě přetrvávají více neˇž 500 let. V komunitách žijících v okruhu 20 km od Incké silnice jsou ve srovnání s komunitami žijícími ve větší vzdálenosti vyšší mzdy, lepší výživa a vyšší úroveň vzdělání.
Facebook Twitter