Zpátky Domů

Článek | Zjistil.cz

Český název: Anatolské jazyky
Anglický název: Anatolian languages

Anatolské jazyky Anatolské jazyky jsou zaniklá větev indoevropských jazyků, které se mluvily v Anatolii, což je část dnešního Turecka. Nejznámějším anatolským jazykem je chetitština, která je považována za nejstarší doložený indoevropský jazyk. Anatolská etnicita Anatolci Zeměpisné rozšíření Dříve v Anatolii Jazyková klasifikace Indoevropský Anatolský Protopraindoevropský jazyk Protoanatolický Podskupiny Chetitština Palačtina Lýdština Luvijština Glottolog anat1257 Část série o indoevropských tématech Jazyky Seznam indoevropských jazyků Existující Albánština Arménština Baltoslovanské jazyky Baltské jazyky Slovanské jazyky Keltské jazyky Germánské jazyky Helénské jazyky Řečtina Kurdština Indoíránské jazyky Indoárijské jazyky Íránština Nuristánské jazyky Italské jazyky Románské jazyky Zaniklé Anatolské jazyky Tocharské jazyky Paleobalkánské jazyky Dákijština Ilyrština Liburnština Messapština Mýsijština Paionština Frýžština Thráčtina Rekonstruované Protoindoevropský jazyk Fonologie: Zvukové zákony, přízvuk, stupňování Hypotézy Dakothráčtina Řeckoarménština Řeckoárijština Řeckofrýžština Indo-chetitština Italo-keltské jazyky Thrácko-ilyrské jazyky Gramatika Slovní zásoba Kořenové slovesa Podstatná jména Zájmena Číslovky Partikule Ostatní Protoalbánština Protoanatoličtina Protoarménština Protogermánština (Protoseverské jazyky) Protoitalo-keltské jazyky (Protokeltské jazyky, Protoitalské jazyky) Protořečtina Protobaltoslovanské jazyky (Protoslovanské jazyky, Protobaltské jazyky) Protoindoíránské jazyky (Protoíránské jazyky) Filologie Chetitské texty Hieroglyfická luvijština Lineární písmo B Rigvéda Avesta Homér Behistunské nápisy Galština Latinské nápisy Runové nápisy Ogham Gótská bible Arménská bible Šikmé bráhmí Staré irské glosy Původ Domovina Protoindoevropané Společnost Náboženství Hlavní kurganová hypotéza Indoevropské migrace Eurasijští nomádi Alternativní a okrajové hypotézy Anatolská hypotéza Arménská hypotéza Argument bukového lesa Domorodí Árijci Baltská domovina Teorie paleolitické kontinuity Archeologie Chalkolit (měděný věk) Pontská step Domestikace koně Kurgan Kurganové stély Kurganová kultura Stepní kultury Bugâ–Dniester Sredny Stog Dněpr–Doněc Samara Khvalynsk Jamnaja Mikhaylovská kultura Novotitorovská kultura Kavkaz Maykop Východní Asie Afanasievo Východní Evropa Usatovo Cernavodă Cucuteni Severní Evropa Šňůrová keramika Baden Střední Dněpr Bronzový věk Pontská step Vůz Jamnaja Katakomby Šňůrová keramika s mnoha obvody Poltavka Srubna Severní/východní step Abaševská kultura Andronovo Sintashta Evropa Kulistá amfora Šňůrová keramika Zvoncovitá keramika Unetice Trzciniec Nordická bronzová doba Terramare Mohyla Popelnicová pole Lužická Jižní Asie BMAC Yaz Gandharský hrob Železná doba Step Černoles Evropa Thrácko-kimerské Hallstatt Jastorf Kavkaz Kolchidské Indie Malířsky šedá keramika Severní černě leštěná keramika Národy a společnosti Bronzová doba Anatolské národy (Chetité) Arméni Mykénští Řekové Indoíránci Železná doba Indoárijci Indoárijci Íránci Íránci Východní Asie Wusun Yuezhi Evropa Keltové Galové Keltiberové Ostrovní Keltové Kimerijci Helénské národy Italské národy Germánské národy Paleobalkán / Anatolie Thrákové Dáci Ilyrové Paionci Frýgové Skytové Středověk Východní Asie Tocharové Evropa Albánci Baltové Slované Normani / středověcí Skandinávci Středověká Evropa Indoárijská Středověká Indie Íránská Velká Persie Náboženství a mytologie Rekonstruovaná protoindoevropská mytologie Protoindoíránské pohanské náboženství Starověké íránské náboženství Historické Chetitské Indoárijské Védské Hinduismus Buddhismus Džinismus Sikhismus Íránské Perské Zoroastrismus Kurdština Jazidismus Jarasanismus Skytské Osetské Ostatní Arménské Evropa Paleobalkánské (albánské, ilyrské, thrácké, dácké) Řecké Římské Keltské Irské Skotské Bretonské Velšské Kornické Germánské Anglosaské Kontinentální norské Baltské Lotyšské Litevské Slovanské Praktiky Ohnivá oběť Oběť koně Satí Zimní slunovrat / Yule Indoevropská studia Vědci Marija Gimbutas J. P. Mallory Instituty Kodaňské studie indoevropštiny Publikace Encyklopedie indoevropské kultury Kůň, kolo a jazyk Journal of Indo-European Studies Indogermanisches etymologisches Wörterbuch Indo-European Etymological Dictionary Neobjeveny až do konce 19. a počátku 20. století, často se předpokládá, že jsou nejstarší větví, která se oddělila od indoevropské rodiny. Po svém objevení poskytla přítomnost laryngeálních souhlásek ḫ a ḫḫ v chetitštině a luvijštině podporu laryngeální teorii protoindoevropské lingvistiky. Zatímco chetitská atestace končí po bronzové době, hieroglyfická luvijština přežila až do dobytí novo-chetitských království Asýrií a alfabetické nápisy v anatolských jazycích jsou fragmentárně doloženy až do počátku prvního tisíciletí n. l. a nakonec podlehly helenizaci Anatolie v důsledku řecké kolonizace. Původ Anatolská větev je často považována za nejstarší, která se oddělila od protoindoevropského jazyka, z fáze označované buď jako indo-chetitština nebo "archaická PIE"; typicky se předpokládá datum v polovině 4. tisíciletí př. n. l. Podle kurganové hypotézy existují dvě možnosti, jak se mohli raní anatolští mluvčí dostat do Anatolie: ze severu přes Kavkaz nebo ze západu přes Balkán; druhá možnost je považována za poněkud pravděpodobnější Mallorym (1989), Steinerem (19 Anatolské jazyky Anatolské jazyky tvoří větev indoevropské jazykové rodiny, která se hovořila v Anatolii (dnešní Turecko) od doby bronzové až do období pozdní antiky. Nejvýznamnějším jazykem této skupiny byl chetitština, jazyk Chetitské říše, která ovládala velkou část Anatolie od 17. do 12. století př. n. l. Mezi další anatolské jazyky patří luvijština, lýkijština, lydianština, karština a pisidština. Chetitština Chetitština byla úředním jazykem Chetitské říše a používala se také v některých okolních královstvích. Byla to flexivní jazyk s bohatou morfologií a syntaxi. Chetitština měla klínový písmo, které se vyvinulo z mezopotámského klínového písma. Chetitské texty byly nalezeny na hliněných tabulkách, kamenných stélách a pečetích. Luvijština Luvijština byla skupina úzce příbuzných jazyků, které se mluvily v jihozápadní Anatolii. Luvijština měla dva hlavní dialekty: klasickou luvijštinu a hieroglifickou luvijštinu. Klasická luvijština byla používána v království Arzawa, zatímco hieroglifická luvijština byla používána v několika menších královstvích v jihozápadní Anatolii. Lýkijština Lýkijština byla jazykem Lýkijské ligy, svazku městských států v jihozápadní Anatolii. Lýkijština měla své vlastní písmo, které se vyvinulo z řecké abecedy. Lýkijské texty byly nalezeny na náhrobních kamenech, památkách a mincích. Lydianština Lydianština byla jazykem Lydského království v západní Anatolii. Lydianština měla své vlastní písmo, které se vyvinulo z frýžské abecedy. Lydské texty byly nalezeny na mincích, pečetích a několika málo nápisů. Karština Karština byla jazykem Karijců, kteří obývali jihozápadní pobřeží Anatolie. Karština měla své vlastní písmo, které se vyvinulo z řecké abecedy. Kárské texty byly nalezeny na náhrobních kamenech, památkách a mincích. Pisidština Pisidština byla jazykem Pisidů, kteří obývali centrální Anatolii. Pisidština neměla vlastní písmo a byla známa pouze z několika osobních jmen a místních názvů. Úpadek anatolských jazyků Anatolské jazyky začaly upadat po zániku Chetitské říše kolem roku 1200 př. n. l. Chetitština byla nahrazena luvijštinou a dalšími anatolskými jazyky, které byly postupně nahrazovány řečtinou a dalšími indoevropskými jazyky. Do období pozdní antiky přežily pouze lýkijština a karština, které byly nakonec nahrazeny řečtinou a turečtinou. Vliv na jiné jazyky Anatolské jazyky měly vliv na několik dalších jazyků, včetně řečtiny, arménštiny a albánštiny. Například řecká slova pro "boha" (θεός) a "člověka" (άνθρωπος) jsou pravděpodobně odvozena z anatolských jazyků. Arménština si vypůjčila několik slov z chetitštiny a luvijštiny, včetně slova pro "krále" (արքա). Albánština si také vypůjčila několik slov z anatolských jazyků, včetně slova pro "zemi" (tokë). Současný výzkum V posledních letech se zájem o anatolské jazyky zvýšil díky novým objevům a pokrokům v lingvistice. Výzkumníci se snaží rozluštit zbývající anatolské texty a zrekonstruovat proto-anatolský jazyk, z něhož se všechny anatolské jazyky vyvinuly.

Facebook Twitter