Království Araukánie a Patagonie (španělsky Reino de la Araucanía y de la Patagonia; francouzsky Royaume d'Araucanie et de Patagonie, někdy označováno jako Nová Francie) byl neuznaný stát vyhlášený dvěma ordonancemi 17. listopadu 1860 a 20. listopadu 1860 Antoinem de Tounensem, francouzským právníkem a dobrodruhem, který tvrdil, že oblasti Araukánie a východní Patagonie nejsou závislé na žádných jiných státech a prohlásil se za krále Araukánie a Patagonie. Měl podporu některých mapučských lonků kolem malé oblasti v Araukánii, kteří si mysleli, že by jim mohl pomoci udržet nezávislost na chilské a argentinské vládě. Antoine de Tounens byl 5. ledna 1862 zatčen chilskými úřady, uvězněn a 2. září 1862 byl soudem v Santiagu prohlášen za šíleného a 28. října 1862 vyhoštěn do Francie. Později se třikrát neúspěšně pokusil vrátit do Araukánie, aby si vymohl své „království“. Historie Antoine de Tounens se narodil v roce 1825 ve Francii. V mládí se vydal na cestu do Jižní Ameriky, kde strávil několik let cestováním po různých zemích. V roce 1858 dorazil do Araukánie, oblasti v jižním Chile, kterou obývali Mapuče, původní obyvatelé tohoto regionu. Tounens se rychle naučil mapučský jazyk a zvyky a získal si důvěru některých místních náčelníků. V roce 1860 Tounens využil sporů mezi Mapuči a chilskou vládou k tomu, aby vyhlásil nezávislost Araukánie a Patagonie. 17. listopadu 1860 se prohlásil za krále Araukánie a Patagonie pod jménem Orélie-Antoine I. Jeho království zahrnovalo území dnešní jižní Chile a části Argentiny. Tounensova vláda však byla krátká. V lednu 1862 byl zatčen chilskými úřady a obviněn z velezrady. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody a uvězněn v Santiagu. V roce 1862 byl prohlášen za šíleného a vyhoštěn do Francie. Odkaz Království Araukánie a Patagonie existovalo pouze krátce, ale jeho odkaz žije dodnes. Království je symbolem odporu Mapučů proti chilské a argentinské vládě. Je také připomínkou doby, kdy se Evropané pokoušeli kolonizovat Jižní Ameriku. Dnes je Království Araukánie a Patagonie uznáváno několika organizacemi, včetně Světového kongresu národů. Království má také své vlastní vlajku, hymnu a ústavu.
Facebook Twitter