Jurisové Jurisové byli kmen jihoamerických domorodců, kteří dříve obývali oblast mezi řekami Içá (dolní Putumayo) a Yapura na severozápadě Brazílie. V dávných dobách byli nejmocnějším kmenem v oblasti, ale v roce 1820 jejich počet nepřekročil 2000. V důsledku smíšených manželství se předpokládá, že Jurisové vyhynuli před půl stoletím. Byli úzce spřízněni s Passesy a stejně jako oni byli světle pleti, štíhlé postavy a s výrazně evropskými rysy. Historie Jurisové byli jedním z prvních kmenů, s nimiž se setkali evropští průzkumníci v Amazonii. V roce 1639 je navštívil španělský misionář Gaspar de Carvajal a popsal je jako mírumilovné a přátelské lidi. V 18. století se Jurisové zapojili do obchodu s otroky a kaučukem s Portugalci a Brazilci. To vedlo ke konfliktům s jinými kmeny a ke snížení jejich počtu. V 19. století byli Jurisové téměř vyhubeni chorobami, které přinesli evropští kolonizátoři. Poslední známí Jurisové byli spatřeni v roce 1920, ale od té doby se po nich slehla zem. Kultura Jurisové byli zruční lovci a rybáři. Byli také známí svou keramikou a výrobou nástrojů z kamene a dřeva. Měli propracovaný systém sociální organizace a jejich náčelník měl velkou autoritu. Jurisové věřili v mnoho bohů a duchovních bytostí. Měli také bohatou ústní tradici a vyprávěli příběhy o svých předcích a hrdinech. Vyhynutí Jurisové vyhynuli v důsledku kombinace faktorů, včetně nemocí, násilí a asimilace. Choroby, jako jsou neštovice a spalničky, byly pro Jurisy zničující, protože neměli žádnou imunitu vůči nim. Konflikt s evropskými kolonizátory a jinými kmeny také přispěl k jejich úbytku. Nakonec se mnoho Jurisů asimilovalo do okolních kmenů a jejich kultura se postupně vytrácela. Vyhynutí Jurisů je smutnou připomínkou dopadu evropské kolonizace na domorodé národy Ameriky. Jejich odkaz však žije dál v jejich keramice, nástrojích a příbězích, které se předávají z generace na generaci.
Facebook Twitter