Ekonomická recese
Ekonomická recese je období poklesu ekonomické aktivity, kdy dochází k celkovému poklesu ekonomické aktivity. Recese obvykle nastávají, když dojde k širokému poklesu výdajů (nepříznivý šok poptávky). To může být způsobeno různými událostmi, jako je finanční krize, vnější obchodní šok, nepříznivý šok nabídky, prasknutí ekonomické bubliny nebo rozsáhlá antropogenní nebo přírodní katastrofa (např. pandemie).
Ve Spojených státech je recese definována jako „významný pokles ekonomické aktivity rozšířený na celý trh, trvající déle než několik měsíců, obvykle viditelný v reálném HDP, reálných příjmech, zaměstnanosti, průmyslové výrobě a velkoobchodních a maloobchodních prodejích“. Evropská unie přijala podobnou definici. Ve Spojeném království je recese definována jako negativní hospodářský růst po dvě po sobě jdoucí čtvrtletí.
Vlády obvykle reagují na recese přijetím expanzivních makroekonomických politik, jako je zvýšení peněžní zásoby a snížení úrokových sazeb nebo zvýšení vládních výdajů a snížení zdanění.
Příčiny recese
Existuje mnoho faktorů, které mohou vést k recesi. Některé z nejběžnějších příčin jsou:
Finanční krize: Finanční krize může vést k recesi, když způsobí ztrátu důvěry v ekonomiku. To může vést k poklesu investic a výdajů, což může vést k poklesu ekonomické aktivity.
Vnější obchodní šoky: Vnější obchodní šoky, jako je pokles exportu nebo nárůst importu, mohou vést k recesi, když způsobí pokles celkové poptávky.
Nepříznivé šoky nabídky: Nepříznivé šoky nabídky, jako je zvýšení cen ropy nebo přírodní katastrofa, mohou vést k recesi, když způsobí nárůst výrobních nákladů.
Prasknutí ekonomické bubliny: Prasknutí ekonomické bubliny, jako je bublina na trhu s nemovitostmi nebo bublina na akciovém trhu, může vést k recesi, když způsobí pokles bohatství a důvěry.
Rozsáhlé antropogenní nebo přírodní katastrofy: Rozsáhlé antropogenní nebo přírodní katastrofy, jako je pandemie nebo válka, mohou vést k recesi, když způsobí narušení hospodářské činnosti.
Dopady recese
Recese mohou mít řadu negativních dopadů na ekonomiku. Některé z nejběžnějších dopadů jsou:
Pokles ekonomické aktivity: Recese vedou k poklesu ekonomické aktivity, což se projevuje poklesem HDP, příjmů a zaměstnanosti.
Nárůst nezaměstnanosti: Recese často vedou k nárůstu nezaměstnanosti, protože podniky propouštějí zaměstnance v reakci na pokles poptávky.
Pokles příjmů: Recese vedou k poklesu příjmů, protože lidé ztrácejí zaměstnání nebo vidí snížení svých hodin.
Pokles bohatství: Recese mohou vést k poklesu bohatství, protože ceny aktiv, jako jsou akcie a nemovitosti, klesají.
Zvýšení chudoby: Recese mohou vést ke zvýšení chudoby, protože lidé ztrácejí zaměstnání a příjem.
Politika recese
Vlády obvykle reagují na recese přijetím expanzivních makroekonomických politik. Tyto politiky jsou navrženy tak, aby zvýšily celkovou poptávku a podpořily ekonomickou aktivitu. Některé z nejběžnějších expanzivních politik jsou:
Zvýšení peněžní zásoby: Centrální banka může zvýšit peněžní zásobu snížením úrokových sazeb nebo nákupem aktiv. To může vést ke snížení úrokových sazeb a zvýšení investic a výdajů.
Snížení úrokových sazeb: Centrální banka může snížit úrokové sazby, aby podpořila investice a výdaje.
Zvýšení vládních výdajů: Vláda může zvýšit vládní výdaje, aby zvýšila celkovou poptávku.
Snížení zdanění: Vláda může snížit daně, aby zvýšila disponibilní příjem domácností a podpořila výdaje.
Tyto politiky mohou pomoci zmírnit dopady recese a podpořit ekonomické oživení. Je však důležité poznamenat, že tyto politiky mohou mít také negativní vedlejší účinky, jako je inflace nebo nárůst vládního dluhu.