Brazilská vysočina Brazilská vysočina nebo také Brazilská plošina (portugalsky: Planalto Brasileiro) je rozsáhlý geografický region pokrývající většinu východní, jižní a střední části Brazílie, s rozlohou přibližně 4 500 000 km², což představuje asi polovinu rozlohy země. Drtivá většina brazilské populace (203 062 512; sčítání lidu v roce 2022) žije ve vysočině nebo v úzkém pobřežním regionu těsně sousedícím s ní. Velkou část regionu vytvořily starověké čedičové lávové proudy. Doba dramatické geofyzikální aktivity však již dávno pominula, protože v současnosti nedochází k žádné seismické nebo sopečné činnosti. Na formování vysočiny se také velkou měrou podílela eroze, která vytvořila rozsáhlé sedimentární usazeniny a opotřebovala hory. Brazilská vysočina je známá svou velkou rozmanitostí: v rámci regionu se nachází několik různých biomů, velmi odlišné klimatické podmínky, mnoho typů půdy a tisíce druhů zvířat a rostlin. Geologie Brazilská vysočina je tvořena převážně prekambrickými krystalickými horninami, které vznikly před více než 540 miliony let. Tyto horniny byly vystaveny dlouhodobé erozi a zvětrávání, což vedlo ke vzniku zvlněného terénu s četnými zaoblenými kopci a údolími. Vysočina je také domovem několika izolovaných pohoří, včetně pohoří Serra da Mantiqueira a pohoří Serra do Espinhaço. Tato pohoří byla vytvořena během orogeneze, která nastala během pozdního prekambria a raného paleozoika. Podnebí Klima Brazilské vysočiny se značně liší v závislosti na nadmořské výšce a zeměpisné šířce. Většina regionu má tropické podnebí s horkými, vlhkými léty a mírnými, suchými zimami. Ve vyšších nadmořských výškách jsou však teploty chladnější a srážky vyšší. Vysočina je také ovlivněna jihovýchodními pasáty, které přinášejí vlhkost z Atlantského oceánu. Tyto pasáty jsou zodpovědné za vysoké srážky, které se vyskytují ve východní části regionu. Vegetace Brazilská vysočina je domovem řady různých biomů, včetně deštných pralesů, savan, lesů a křovin. Tyto biomy jsou domovem široké škály rostlinných a živočišných druhů. Deštné pralesy se vyskytují v nejvlhčích částech vysočiny, zejména ve východní části regionu. Tyto lesy jsou domovem obrovské rozmanitosti stromů, keřů a bylin. Savanám dominují traviny a stromy. Vyskytují se v centrální a západní části vysočiny, kde je klima sušší. Lesy a křoviny se vyskytují v oblastech s přechodným podnebím mezi deštnými pralesy a savanami. Tyto biomy jsou domovem různých stromů, keřů a trav. Živočišstvo Brazilská vysočina je domovem bohaté a rozmanité fauny. V regionu se vyskytuje přes 1 000 druhů ptáků, 600 druhů savců, 200 druhů plazů a 150 druhů obojživelníků. Mezi nejznámější zvířata Brazilské vysočiny patří jaguár, puma, mravenečník, lenochod a tapír. Tyto druhy se vyskytují v různých biomech regionu. Ochrana životního prostředí Brazilská vysočina je jedním z nejohroženějších ekosystémů na světě. Odlesňování, těžba a zemědělství vedly k výraznému poklesu biodiverzity v regionu. Vláda Brazílie přijala řadu opatření na ochranu životního prostředí na vysočině, včetně vytváření chráněných území a prosazování udržitelných postupů. Tyto snahy však nestačí k zastavení úbytku biodiverzity v regionu. Ekonomika Brazilská vysočina je domovem velké části brazilského zemědělství a těžebního průmyslu. V regionu se pěstuje široká škála plodin, včetně kávy, sóji, kukuřice a pšenice. V regionu se také těží řada nerostných surovin, včetně železné rudy, zlata a diamantů. Vysočina je také domovem několika velkých měst, včetně São Paula, Ria de Janeira a Belo Horizonte. Tato města jsou důležitými centry průmyslu, obchodu a financí. Turistika Brazilská vysočina je oblíbenou turistickou destinací. V regionu se nachází řada národních parků a dalších chráněných území, které nabízejí návštěvníkům příležitost zažít krásnou krajinu a bohatou biodiverzitu regionu.
Facebook Twitter