Historie vědy a technologie na indickém subkontinentu
Vynálezy
Indický subkontinent byl kolébkou mnoha důležitých vynálezů, které měly zásadní vliv na vývoj lidské civilizace. Mezi tyto vynálezy patří:
Desetinná soustava
Algebra
Trigonometrie
Pojem nuly
Šachy
Tisk
Střelný prach
Kompas
Věda v Indii
Věda v Indii má dlouhou a bohatou historii. Indičtí učenci již od starověku přispívali k různým vědeckým oborům, včetně matematiky, astronomie, lékařství a inženýrství.
V období véd (1500-500 př. n. l.) se indičtí učenci zabývali především filozofií, náboženstvím a jazykem. V tomto období však byly položeny také základy indické vědy. Například védský text Šatapathabráhmana obsahuje nejstarší známý popis slunečního zatmění.
V období Upanišad (800-500 př. n. l.) se indičtí učenci začali více zajímat o přírodní svět. V tomto období byly vyvinuty základy indické medicíny, známé jako Ájurvéda. Ájurvéda je holistický systém medicíny, který se zaměřuje na prevenci a léčbu nemocí pomocí přírodních prostředků.
V období Maurjské říše (322-185 př. n. l.) se indická věda dále rozvíjela. V tomto období byl založen první indický univerzita v Taxile. Na této univerzitě se vyučovaly různé obory, včetně medicíny, matematiky a astronomie.
V období Guptovské říše (320-550 n. l.) dosáhla indická věda svého vrcholu. V tomto období žili někteří z nejvýznamnějších indických vědců, včetně Árjábhaty, Varahamihiry a Susruty.
Árjábhata byl indický matematik a astronom, který žil v 5. století n. l. Je známý především pro svůj spis Árjábhatíja, který obsahuje důležité příspěvky k algebře, trigonometrii a astronomii.
Varahamihira byl indický astronom a astrolog, který žil v 6. století n. l. Je známý především pro svůj spis Brhatsamhita, který obsahuje rozsáhlé informace o astronomii, astrologii a dalších tématech.
Susruta byl indický lékař, který žil v 6. století n. l. Je známý především pro svůj spis Sušruta Samhita, který je jedním z nejstarších a nejvlivnějších lékařských textů na světě.
Věda v Bangladéši
Věda v Bangladéši má dlouhou a bohatou historii. Bangladéšští vědci již od starověku přispívali k různým vědeckým oborům, včetně matematiky, astronomie, lékařství a inženýrství.
V období Mughalské říše (1526-1857) se věda v Bangladéši dále rozvíjela. V tomto období byl založen první indický univerzita v Bangladéši v Dháce. Na této univerzitě se vyučovaly různé obory, včetně medicíny, matematiky a astronomie.
V období britské nadvlády (1858-1947) se věda v Bangladéši dále rozvíjela. V tomto období byla založena první moderní univerzita v Bangladéši, Dhácká univerzita. Na této univerzitě se vyučovaly různé obory, včetně vědy, inženýrství a medicíny.
Po získání nezávislosti v roce 1971 se věda v Bangladéši dále rozvíjela. V tomto období byla založena řada výzkumných institucí, včetně Bangladéšské akademie věd.
Věda v Pákistánu
Věda v Pákistánu má dlouhou a bohatou historii. Pákistánští vědci již od starověku přispívali k různým vědeckým oborům, včetně matematiky, astronomie, lékařství a inženýrství.
V období Mughalské říše (1526-1857) se věda v Pákistánu dále rozvíjela. V tomto období byl založen první indický univerzita v Pákistánu v Láhauru. Na této univerzitě se vyučovaly různé obory, včetně medicíny, matematiky a astronomie.
V období britské nadvlády (1858-1947) se věda v Pákistánu dále rozvíjela. V tomto období byla založena první moderní univerzita v Pákistánu, Paňdžábská univerzita. Na této univerzitě se vyučovaly různé obory, včetně vědy, inženýrství a medicíny.
Po získání nezávislosti v roce 1947 se věda v Pákistánu dále rozvíjela. V tomto období byla založena řada výzkumných institucí, včetně Pákistánské akademie věd.