Vévodství Brabant Vévodství Brabant bylo státem Svaté říše římské, založeným v roce 1183. Vyvinulo se z brabantského lankrabství z let 1085–1183 a tvořilo srdce historických Nizozemí. Vévodství bylo součástí burgundských Nizozemí od roku 1430 a habsburských Nizozemí od roku 1482, dokud nebylo rozděleno po nizozemské revoltě v letech 1566–1648. Vestfálský mír z roku 1648 postoupil dnešní Severní Brabantsko (nizozemsky: Noord-Brabant) Generálním stavům Nizozemské republiky, zatímco zmenšené vévodství zůstalo součástí habsburských Nizozemí až do dobytí francouzskými revolučními silami v roce 1794 – změna byla uznána Campo Formijskou smlouvou v roce 1797. Dnes se všechna bývalá území vévodství, kromě enkláv, nacházejí v Belgii s výjimkou nizozemské provincie Severní Brabantsko. Historie Vévodství Brabant vzniklo v roce 1183, kdy císař Fridrich Barbarossa povýšil brabantského hraběte Jindřicha I. na vévodu. Hlavním městem vévodství byl Brusel. Za vlády vévodů z rodu Brabantského (1183–1355) se vévodství stalo jedním z nejmocnějších států v Nizozemí. Vévodové z Brabantu se účastnili křížových výprav a rozšiřovali svá území na úkor sousedních hrabství. V roce 1430 zdědil vévodství Filip III. Dobrý, vévoda burgundský. Brabant se tak stal součástí burgundských Nizozemí. V roce 1482 zdědil burgundská Nizozemí včetně Brabantu Maxmilián I. Habsburský. Brabant se tak stal součástí habsburských Nizozemí. V 16. století se v Nizozemí rozšířil protestantismus. Habsburští vládci se snažili potlačit protestantismus silou, což vedlo k nizozemské revoltě. V roce 1566 se Nizozemí rozdělilo na severní a jižní část. Severní část se stala Nizozemskou republikou, zatímco jižní část zůstala pod vládou Habsburků. V roce 1648 byl uzavřen Vestfálský mír, který uznal nezávislost Nizozemské republiky. Severní část Brabantu se stala součástí Nizozemské republiky, zatímco jižní část zůstala součástí habsburských Nizozemí. V roce 1794 dobyly jižní Nizozemí francouzské revoluční síly. Brabant se stal součástí Francouzské republiky. V roce 1797 byla Campo Formijskou smlouvou uznána francouzská anexe jižních Nizozemí. Po porážce Napoleona v roce 1815 bylo vévodství Brabant rozděleno na dvě části: severní část se stala součástí Nizozemského království a jižní část se stala součástí Spojeného království Nizozemí. V roce 1830 se jižní část Nizozemí odtrhla a stala se samostatným belgickým státem. Kultura Vévodství Brabant bylo centrem nizozemské kultury. V Brabantu vznikla řada významných umělců, spisovatelů a hudebníků. Mezi nejznámější brabantské umělce patří malíř Jan van Eyck, sochař Claus Sluter a hudebník Josquin des Prez. Brabantská kultura byla ovlivněna jak francouzskou, tak vlámskou kulturou. Brabant byl dvojjazyčným vévodstvím, kde se mluvilo francouzsky i vlámsky. Ekonomika Vévodství Brabant bylo bohatou zemí. Hlavním zdrojem bohatství bylo zemědělství. Brabant byl také významným centrem obchodu a průmyslu. V Brabantu se vyrábělo sukno, plátno a další zboží. Brabant byl také důležitým centrem financí. V Bruselu se nacházela jedna z nejvýznamnějších burz v Evropě. Správa Vévodství Brabant bylo feudálním státem. Vládl mu vévoda, který byl zároveň hrabětem z Brabantu. Vévodu volili stavové Brabantu, kteří se skládali z šlechty, církve a měst. Vévodství bylo rozděleno na několik čtvrtí. Každé čtvrti vládl vikomt, který byl jmenován vévodou. Armáda Vévodství Brabant mělo vlastní armádu. Armáda se skládala z rytířů, pěšáků a střelců. Brabantští vojáci se účastnili mnoha válek, včetně křížových výprav a třicetileté války. Odkaz Vévodství Brabant zaniklo v roce 1794, ale jeho odkaz žije dodnes. Brabant byl důležitým centrem nizozemské kultury a jeho kultura měla velký vliv na vývoj nizozemské a belgické kultury.
Facebook Twitter