Geodézie
Geodézie je věda, která se zabývá měřením a zobrazováním tvaru, gravitace a prostorové orientace Země v časově proměnlivém 3D prostoru. Při studiu jiných astronomických těles, jako jsou planety nebo cirkumplanetární systémy, se nazývá planetární geodézie. Geodynamické jevy, včetně pohybu zemské kůry, přílivu a odlivu a pohybu pólů, lze studovat navrhováním globálních a národních kontrolních sítí, používáním kosmické geodézie a pozemních geodetických technik a spoléháním na referenční systémy a souřadnicové systémy. Pracovní náplně jsou geodet a geodetický zeměměřič.
Vybrané obrázky
Obrázek 1: Mnichovský archiv s litografickými deskami map Bavorska (z geodézie)
Obrázek 2: Europa regina v Sebastian Münsterově "Cosmographia", 1570 (z kartografie)
Obrázek 3: Sklon zemské osy je asi 23,4°. Kmitá mezi 22,1° a 24,5° ve 41 000letém cyklu a v současnosti klesá. (z otáčení Země)
Obrázek 4: Hvězdné kružnice obloukem kolem jižního nebeského pólu, viděné nad observatoří ESO La Silla. (z otáčení Země)
Obrázek 5: Rotace Země snímaná observatoří Deep Space Climate Observatory, ukazující sklon osy (z otáčení Země)
Obrázek 6: Globální pohyb tektonických desek pomocí GPS (z geodézie)
Obrázek 7: Plošné zkreslení způsobené Mercatorovou projekcí (z kartografie)
Obrázek 8: 2D mřížka pro eliptické souřadnice (z geodézie)
Obrázek 9: Animace globální gravitační anomálie nad oceány z družic NASA GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment) (z geodézie)
Obrázek 10: Gravitace v různých vnitřních vrstvách Země (1 = kontinentální kůra, 2 = oceánská kůra, 3 = svrchní plášť, 4 = spodní plášť, 5+6 = jádro, A = hranice kůra-plášť) (z gravitace Země)
Obrázek 11: Předmercatorovská námořní mapa z roku 1571 od portugalského kartografa Fernão Vaz Dourada (cca 1520 – cca 1580). Patří do tzv. modelu ploché mapy, kde se pozorované zeměpisné šířky a magnetické směry zakreslují přímo do roviny, s konstantním měřítkem, jako by Země byla rovina (Portugalský národní archiv Torre do Tombo, Lisabon). (z kartografie)
Obrázek 12: Geodetický kontrolní bod (z geodézie)
Obrázek 13: Kartografický proces (z kartografie)
Obrázek 14: Vizuální oprava třemi směry zakreslenými na námořní mapě (z geolokace)
Obrázek 15: Elipsoid - matematické znázornění Země. Při mapování v geodetických souřadnicích tvoří kružnice zeměpisné šířky zkrácený kužel. (z geodézie)
Obrázek 16: Graf zeměpisné šířky versus tečné rychlosti. Přerušovaná čára ukazuje příklad Kennedyho vesmírného střediska. Čárkovaná čára označuje typickou cestovní rychlost dopravního letadla. (z otáčení Země)
Obrázek 17: Principy geolokace pomocí GPS (z geolokace)
Obrázek 18: Naskální kresby Valcamonica (I), Paspardo r. 29, topografická kompozice, 4. tisíciletí př. n. l. (z kartografie)
Obrázek 19: Variace v gravitačním poli Měsíce, z NASA (z geodézie)
Obrázek 20: Olovnice určuje místní svislý směr (z gravitace Země)
Obrázek 21: Bedolinská mapa a její stopa, 6.–4. století př. n. l. (z kartografie)
Obrázek 22: Rovníkový (a), polární (b) a střední poloměr Země definovaný ve světovém geodetickém systému z roku 1984 (z geodézie)
Obrázek 23: Relativní gravimetr (z geodézie)
Obrázek 24: Reliéfní mapa Sierra Nevada (z kartografie)
Obrázek 25: Středověké zobrazení ekumény (1482, Johannes Schnitzer, rytina), vytvořené podle souřadnic v Ptolemaiově Geografii a s využitím jeho druhé mapové projekce. Překlad Geografie do latiny a její šíření v Evropě na počátku 15. století znamenalo znovuzrození vědecké kartografie po více než tisíciletí stagnace. (z kartografie)
Obrázek 26: Na progradní planetě, jako je Země, je hvězdný den kratší než sluneční den. V čase 1 jsou Slunce a jistá vzdálená hvězda obě nad hlavou. V čase 2 se planeta otočila o 360 stupňů a vzdálená hvězda je opět nad hlavou, ale Slunce ne (1→2 = jeden hvězdný den). Až o něco později, v čase 3, je Slunce opět nad hlavou (1→3 = jeden sluneční den). (z otáčení Země)
Obrázek 27: Počáteční příjem signálu GPS ve 2D (z geodézie)
Obrázek 28: Ilustrovaná mapa (z kartografie)
Obrázek 29: Jak funguje interferometrie s velmi dlouhou základní linií (VLBI) (z geodézie)
Obrázek 30: Kopie (1472) Isidoreovy TO mapy světa. (z kartografie)
Obrázek 31: Topografická mapa Velikonočního ostrova (z kartografie)
Obrázek 32: Posun referenčního systému mezi NAD27 a NAD83, v metrech (z geodézie)
Obrázek 33: Měření výšky pomocí satelitní altimetrie (z geodézie)
Obrázek 34: Malá část orientační mapy (z kartografie)
Obrázek 35: Simulovaná historie délky zemského dne zobrazující rezonančně stabilizující událost po celou prekambrickou éru (z otáčení Země)
Obrázek 36: Sklon osy (nebo šikmost), osa rotace, rovina oběžné dráhy, nebeský rovník a ekliptika. Země je zobrazena tak, jak je vidět ze Slunce; směr oběžné dráhy je proti směru hodinových ručiček (doleva). (z geodézie)
Obrázek 37: Geoid, aproximace tvaru Země; zobrazeno zde se svislým přehnáním (10000násobný svislý měřítkový faktor). (z geodézie)
Obrázek 38: Gravitace Země měřená misí NASA GRACE, ukazující odchylky od teoretické gravitace idealizované, hladké Země, tzv. zemského elipsoidu. Červená ukazuje oblasti, kde je gravitace silnější než hladká, standardní hodnota, a modrá odhaluje oblasti, kde je gravitace slabší (animovaná verze). (z gravitace Země)
Obrázek 39: Tato fotografie noční oblohy na severu nad nepálskými Himálaji s dlouhou expozicí ukazuje zdánlivé dráhy hvězd při rotaci Země. (z otáčení Země)
Obrázek 40: Umělecké ztvárnění protoplanetárního disku (z otáčení Země)
Obrázek 41: Satelit GPS Block IIA obíhá kolem Země. (z geodézie)
Obrázek 42: Byzantská mapa Britských ostrovů ze 14. století z rukopisu Ptolemaiovy Geografie, používající řecké číslice pro svou síť: 52–63° s. š. od rovníku a 6–33° v. d. od Ptolemaiova nultého poledníku na Šťastných ostrovech. (z kartografie)
Obrázek 43: Tabula Rogeriana, kterou nakreslil Muhammad al-Idrisi pro Rogera II. Sicilského v roce 1154. Nahoře je jih. (z kartografie)
Obrázek 44: Moderní přístroj pro geodetická měření pomocí družic (z geodézie)
Obrázek 45: Navigační zařízení, program Apollo (z geodézie)
Obrázek 46: Definice zeměpisné šířky (φ) a zeměpisné délky (λ) na rotačním elipsoidu (nebo sféroidu). Rozestup sítě je 10 stupňů. Zeměpisná šířka je definována jako úhel mezi normálou k elipsoidu a rovinou rovníku. (z geodézie)
Obrázek 47: Odchylka délky dne od dne založeného na SI (z otáčení Země)
Obrázek 48: Mapování lze provádět pomocí GPS a laserového dálkoměru přímo v terénu. Obrázek ukazuje mapování struktury lesa (poloha stromů, mrtvého dřeva a korun). (z kartografie)
Obrázek 49: Mapa nedávné sopečné činnosti a šíření hřbetu. Oblasti, kde NASA GRACE naměřila gravitace silnější než teoretická gravitace, mají silnou korelaci s polohami sopečné činnosti a šíření hřbetu. (z gravitace Země)
Obrázek 50: Gravitační měřicí zařízení, kyvadlo (vlevo) a absolutní gravimetr (vpravo) (z geodézie)