Ikhšídovci Ikhšídovci (arabsky الإخشيديون, ALA-LC: al-Ikhšīdīyūn) byli dynastie turkického původu, která vládla Egyptu a Levantě od roku 935 do 969. Dynastie nesla arabský titul „wālī“, což odráželo jejich postavení guvernérů jménem Abbásovců. Ikhšídovci zanikli, když fátimovská armáda v roce 969 dobyla Fustát. Historie Muhammad ibn Tughj al-Ikhšíd, turkický otrokářský voják, byl jmenován guvernérem abbásovským chalífou al-Radím. Rodinná hrobka Ikhšídovců byla v Jeruzalémě. vláda Ikhšídovci ovládali Egypt, Levant a Hijáz. Jejich hlavní město bylo ve Fustátu. Dynastie byla známá svou tolerancí vůči křesťanům a Židům. Ikhšídovci také podporovali obchod a kulturu. Armáda Ikhšídovská armáda se skládala z turkických otroků a místních egyptských jednotek. Armáda byla dobře vycvičená a disciplinovaná. Ikhšídovci také používali žoldnéře z různých částí islámského světa. Ekonomika Ikhšídovská ekonomika byla založena na zemědělství, obchodu a zdanění. Dynastie také těžila ze zlata nalezeného v Núbii. Ikhšídovci razili vlastní mince, které byly široce používány v Egyptě a Levantě. Náboženství Ikhšídovci byli sunnitští muslimové. Byli však tolerantní i vůči křesťanům a Židům. Dynastie podporovala výstavbu mešit, kostelů a synagog. Kultura Ikhšídovci byli mecenáši umění a literatury. Podporovali výrobu krásných rukopisů, keramiky a textilií. Ikhšídovci také založili několik knihoven a škol. Dědictví Ikhšídovci byli důležitou dynastií v islámských dějinách. Vládli Egyptu a Levantě v období politické nestability. Dynastie byla známá svou tolerancí, podporou obchodu a kultury. Ikhšídovci zanechali trvalé dědictví v podobě svých architektonických památek a kulturních úspěchů.
Facebook Twitter