Dějiny Egypta
Pravěký Egypt
Predynastické období 6000–3000 př. n. l.
Starověký Egypt
Raně dynastické období 3150–2686 př. n. l.
Stará říše 2686–2181 př. n. l.
1. přechodné období 2181–2055 př. n. l.
Střední říše 2055–1650 př. n. l.
2. přechodné období 1650–1550 př. n. l.
Nová říše 1550–1069 př. n. l.
3. přechodné období 1069–664 př. n. l.
Pozdní období 664–332 př. n. l.
Řecko-římský Egypt
Dynastie Argeadů 332–310 př. n. l.
Dynastie Ptolemaiovců 310–30 př. n. l.
Římský a byzantský Egypt 30 př. n. l.–641 n. l.
Sásánovský Egypt 619–629
Středověký Egypt
Chalífát Rášidún 641–661
Chalífát Umajjovců 661–750
Dynastie Abbásovců 750–935
Dynastie Tulúnovců 868–905
Dynastie Ikhšídovců 935–969
Dynastie Fátimovců 969–1171
Dynastie Ajjúbovců 1171–1250
Dynastie Mamlúků 1250–1517
Novověký Egypt
Osmanský Egypt 1517–1867
Francouzská okupace 1798–1801
Dynastie Muhammada Alího 1805–1953
Chedivát Egypt 1867–1914
Moderní Egypt
Britská okupace 1882–1922
Sultánát Egypt 1914–1922
Království Egypt 1922–1953
Republika 1953–současnost
Portál o Egyptě
Historické arabské státy a dynastie
Starověké arabské státy
Království Qedar 800 př. n. l.–300 př. n. l.
Království Lihyan 600 př. n. l.–100 př. n. l.
Nabatejské království 400 př. n. l.–106 n. l.
Království Kinda 450 n. l.–550 n. l.
Království Osroene 132 př. n. l.–244 n. l.
Emesanská dynastie 64 př. n. l.–300 n. l.
Království Hatra 100 n. l.–241 n. l.
Tanukhidové 196–1100 n. l.
Ghassanidové 220–638 n. l.
Salihidové 300 n. l.–500 n. l.
Lakhmidové 300 n. l.–602 n. l.
Arabské říše a chalífáty
Rášidún 632–661
Umajjovci 661–750
Abbásovci 750–1258
Fátimovci 909–1171
Východní dynastie
Emirát Arménie 654–884
Emirát Tbilisi 736–1122
Emirát Kréta 824–961
Dulafidové 840–897
Habbaridové 854–1011
Kaysitové 860–964
Širvánšáhové 861–1538
Alavidové 864–928
Hamdánidové 890–1004
Rawadidové 955–1071
Mazyadidové 961–1150
Jarrahidové 970–1107
Uqaylidové 990–1096
Numayridové 990–1081
Mirdasidové 1024–1080
Munqidhité 1025–1157
Ma'nidové 1517–1697
Turabayové 1480–1677
Harfušové 1517–1865
Šihábové 1697–1842
Západní dynastie a chalífáty
Salihidové 710–1019
Umajjovci z Córdoby 756–929
Muhallabidové 771–793
Idrisovci 788–974
Aghlabidové 800–909
Sulaymanidové 814–922
Emirát Sicílie 831–1091
Chalífát Córdoby 929–1031
Kanzidové 1004–1412
Bakridové 1012–1051
Tujibidové 1013–1039
Amiridové 1020–1086
Abbadidové 1023–1091
Yahsubidové 1023–1062
Hammudidové 1026–1057
Muzaynidové 1027–1063
Jawharidové 1031–1091
Hudidové 1039–1110
Sumadihidové 1041–1091
Tahiridové 1049–1078
Nasridové 1230–1492
Saadidové 1554–1659
Senussidové 1837–1969
Arabský poloostrov
Imámát Omán 751–1970
Ziyadidové 819–1138
Yufiridové 847–997
Ukhaidhiridové 865–1066
Rassidové 897–1962
Karmaté 899–1077
Wajihidové 926–965
Šarífát Mekka 968–1925
Sulayhidové 1047–1138
Sulaymanidové 1063–1174
Uyunidové 1076–1253
Zurayidové 1083–1174
Nabhanidové 1154–1624
Mahdidové 1159–1174
Rasulidové 1229–1454
Usfuridové 1253–1320
Jarwanidové 1305–1487
Kathiridové 1395–1967
Tahiridové 1454–1526
Jabridové 1463–1521
Qasimidové 1597–1872
Ya'arubidové 1624–1742
Horní Yafa 1800–1967
Maskat a Omán 1820–1970
Rashididové 1836–1921
Qu'aitidové 1858–1967
Emirát Beihan 1903–1967
Idrisidové 1906–1934
Mutawakkilitské království 1926–1970
Východní Afrika
Dynastie Makhzumi (Shewa) 896–1279
Dynastie Nabahani (Pate Island) 1203–1894
Dynastie Mahdali (Kilwa) 1277–1495
Dynastie Mazrui (Mombasa) 1746–1828
Sultanát Zanzibar 1856–1964
Dynastie Nabahani (Wituland) 1858–1895
Stát Tippu Tipa 1860–1887
Současné monarchie
'Alawité (Maroko) 1631–současnost
Al Qasimi (Ras al Khaymah) 1727–současnost
Al Qasimi (Sharjah) 1727–současnost
Al Saud (Saúdská Arábie) 1744–současnost
Al Said (Omán) 1749–současnost
Al Sabah (Kuvajt) 1752–současnost
Al Nahyan (Abu Dhabi) 1761–současnost
Al Mualla (Umm al-Quwain) 1775–současnost
Al Khalifa (Bahrajn) 1783–současnost
Al Nuaimi (Ajman) 1810–současnost
Al Maktoum (Dubaj) 1833–současnost
Al Thani (Katar) 1868–současnost
Al Sharqi (Fujairah) 1900–současnost
Hášimovci (Jordánsko) 1921–současnost
Po islámském dobytí v roce 639 byl Egypt zpočátku ovládán guvernéry jednajícími jménem chalífů Rášidúnů a poté umajjovských chalífů v Damašku, ale v roce 747 byli Umajjovci svrženi. V průběhu islámské vlády byl Askar jmenován hlavním městem a sídlem vládní správy. Dobytí vedlo ke vzniku dvou samostatných provincií, které byly podřízeny jednomu vládci: Horní a Dolní Egypt. Tyto dva velmi odlišné regiony byly ovládány armádou a řídily se požadavky předávanými egyptským guvernérem a uplatňovanými hlavami jejich komunit. Egypt byl od počátku islámské nadvlády v roce 639 do počátku 16. století ovládán mnoha dynastiemi. Umajjovské období trvalo od roku 658 do roku 750. Následující abbásovské období se zaměřilo mnohem více na daně a centralizaci moci. V roce 868 rozšířili Tulunidové, vedení Ahmadem ibn Tulunem, egyptské území do Levant. Vládl až do své smrti v roce 884. Po letech nepokojů za nástupce Ahmada ibn Tuluna se mnoho občanů vrátilo k Abbásovcům a v roce 904 získali zpět moc od Tulunidovců. V roce 969 se Egypt dostal pod kontrolu Fátimovců. Tato dynastie začala upadat po smrti svého posledního vládce v roce 1171. V roce 1174 se Egypt dostal pod vládu Ajjúbovců, kteří vládli z Damašku a nikoliv z Káhiry. Tato dynastie bojovala proti křižáckým státům během páté křížové výpravy. Ajjúbovský sultán Nadžm ad-Dín dobyl v roce 1244 zpět Jeruzalém. Aby zadržel křižáky, zavedl do své armády mamlúcké síly. Toto rozhodnutí později litoval. Ajjúbovci byli svrženi svými tělesnými strážci, známými jako mamlúci, v roce 1252 a vládli až do roku 1517, kdy se Egypt stal součástí Osmanské říše v rámci provincie Eyālet-i Mıṣr.