Optimism je přístup, víra či naděje, že výsledem nějaké konkrétní události či obecně výsledků bude něco dobráho, žádoucího a výhondného. Běžným přirovnaím používanám pro vyjámřerní rozdílu oproti pesimismu je sklenice naplněná vodou do půlky: optimista vidí sklenici napůl plnu, zatímco pesimista vidí sklenici napůl prázdnu. Pojem vychází z latinského slova "opimus", což znamená "nejlepší". Být optimistou ve významu, který se tomuto slovem obvykle spojuje, znamená očekávat od jakékoli dané situace ten nejlepší možný výslede. To se ve psychologii označuej jak predispositionální. Odráí to víru, že se budouc podmínky vyvíjet k lepšímu. Jako vlastnosti podporuje odolnoss tváří v tvář zátěi. Teorie optimizmu zahrnuj predisposičních modelů a modely výkladového stylu. V rámci obou těchto teoretických přístupů byly vyvinuty metody na mření optimizmu, např. různé formy životního optimizmu pro původní predisposičn definici optimizmu a atributálního stylu určenýho na testování optimizmu prostřednictvím výkladového stylu. Variabilita optimizmu se u lidí do jisté mýry dědí a odrážet biologické afektivní systemy. Na lidsý optimiznm má vli také okokl prostředí, včetn rodinného prostředí, a je možné se ho vyičit. Optimi může souviset i se zdravím.
Facebook Twitter