Mořští národy Mořští národy jsou hypotetická námořní konfederace, která zaútočila na starověký Egypt a další oblasti východního Středomoří před a během kolapsu pozdní doby bronzové (1200–900 př. n. l.). Po vytvoření konceptu v 19. století se vpád mořských národů stal jednou z nejslavnějších kapitol egyptské historie, vzhledem k jeho spojení s „nejdůležitějšími otázkami etnografie a primitivní historie klasických národů“, jak řekl Wilhelm Max Müller. Původ mořských národů není zdokumentován. Bylo navrženo, že mořští národové pocházeli z různých míst, jako je západní Anatolie, Egejské moře, středomořské ostrovy a jižní Evropa. Ačkoli archeologické nápisy neobsahují odkaz na migraci, předpokládá se, že mořští národové pluli kolem východního Středomoří a koncem doby bronzové přepadli Anatolii, Sýrii, Féničii, Kanaan, Kypr a Egypt. Francouzský egyptolog Emmanuel de Rougé poprvé použil termín „peuples de la mer“ (doslova „národy moře“) v roce 1855 v popisu reliéfů na Druhém pylonu v Medinet Habu, dokumentujícím 8. rok vlády Ramesse III. Na konci 19. století Gaston Maspero, nástupce de Rougého na Collège de France, následně zpopularizoval termín „mořští národové“ a související teorii migrace. Od počátku 90. let 20. století byla jeho migrační teorie zpochybněna řadou vědců. Mořští národové zůstávají v očích většiny moderních učenců neidentifikováni a hypotézy týkající se původu různých skupin jsou zdrojem mnoha spekulací. Existující teorie různě navrhují, že šlo o některý z několika kmenů z Egejského moře, lupiče ze střední Evropy, rozptýlené vojáky, kteří se obrátili k pirátství nebo se stali uprchlíky, nebo dokonce migranty spojené s přírodními katastrofami, jako jsou zemětřesení nebo klimatické změny.
Facebook Twitter