Sedlák Sedlák je předindustriální zemědělský dělník nebo farmář s omezeným vlastnictvím půdy, zejména ten, který žil ve středověku za feudalismu a platil nájem, daň, poplatky nebo služby vlastníkovi půdy. V Evropě existovaly tři třídy sedláků: nesvobodní otroci, polovolní nevolníci a svobodní nájemci. Sedláci mohli vlastnit půdu přímo (poplužní statek) nebo prostřednictvím jakékoli z několika forem držby půdy, mezi nimi socage, quit-rent, leasehold a copyhold. V některých souvislostech má „sedlák“ hanlivý význam, i když se vztahuje na zemědělské dělníky. Již ve 13. století v Německu mohl pojem „sedlák“ znamenat „venkovský“ i „lupič“, jako anglický termín villain / villein. V moderní angličtině může slovo „sedlák“ znamenat „neznalý, hrubý nebo nesofistikovaný člověk“. Toto slovo získalo novou popularitu ve 40. až 60. letech 20. století jako kolektivní termín, který se často vztahoval na venkovské obyvatelstvo rozvojových zemí obecně, jako „sémantický nástupce ‚domorodce‘, zahrnující všechny jeho blahosklonné a rasistické podtóny“. Slovo sedlák se běžně používá v nehanlivém smyslu jako hromadné podstatné jméno pro venkovské obyvatelstvo v chudých a rozvojových zemích světa. Via Campesina, organizace, která tvrdí, že zastupuje práva asi 200 milionů zemědělských dělníků po celém světě, se od roku 2019 definuje jako „mezinárodní selské hnutí“. Organizace spojených národů a její Rada pro lidská práva významně používají pojem „sedlák“ v nehanlivém smyslu, jako například v Deklaraci OSN o právech sedláků a dalších lidí pracujících ve venkovských oblastech přijaté v roce 2018. V obecné anglicky psané literatuře se používání slova „sedlák“ od roku 1970 neustále snižuje.
Facebook Twitter