Období vynoření Období vynoření (staroegyptsky: Prt) bylo druhým obdobím lunárního a občanského egyptského kalendáře. Připadalo po období záplav (Ꜣḫt) a před období sklizně (Šmw). V koptském a egyptském kalendáři toto období začíná na začátku měsíce Tobi (kolem 9. ledna), pokračuje přes měsíce Meshir a Paremhat a končí na konci Parmouti (kolem 8. května). Zemědělský význam Období vynoření bylo pro staré Egypťany důležitým zemědělským obdobím. Po období záplav, kdy byl Nil na svém vrcholu a země byla pokryta vodou, začala voda ustupovat a půda se stávala přístupnou pro zemědělství. Během období vynoření se zemědělci připravovali na novou sezónu. Připravovali půdu, vysévali semena a zalévali pole. Také stavěli zavlažovací systémy a kanály, aby zajistili, že jejich plodiny budou mít dostatek vody. Náboženský význam Období vynoření bylo také spojeno s několika náboženskými festivaly a rituály. Jedním z nejvýznamnějších byl festival Wepet Renpet, který oslavoval obnovení života a plodnosti po záplavách. Během tohoto festivalu lidé uctívali boha Usira, který byl spojen s posmrtným životem a znovuzrozením. Také prováděli rituály, které měly zajistit bohatou úrodu a prosperitu pro nadcházející rok. Astronomický význam Období vynoření bylo také spojeno s astronomickými událostmi. Začátek období se shodoval s prvním novým měsícem po zimní slunovratu. Konec období se shodoval s prvním úplňkem po jarní rovnodennosti. Starí Egypťané pečlivě sledovali pohyby nebeských těles a používali je k určení času a plánování zemědělských činností. Období vynoření bylo důležitým mezníkem v jejich kalendáři a pomáhalo jim předvídat změny ročních období a připravit se na ně. Závěr Období vynoření bylo pro staré Egypťany důležitým obdobím z hlediska zemědělství, náboženství a astronomie. Bylo spojeno s obnovou života a plodnosti po záplavách a bylo oslavováno různými festivaly a rituály. Období vynoření také hrálo roli při určování času a plánování zemědělských činností a bylo důležitým mezníkem v egyptském kalendáři.
Facebook Twitter