Divoká zvěř se vztahuje na nedomestikované živočišné druhy, ale začala zahrnovat všechny organismy, které rostou nebo žijí divoce v oblasti, aniž by je tam lidé zavedli. Divoká zvěř byla také synonymem pro zvěřinu: ptáci a savci, kteří byli loveni pro sport. Divokou zvěř lze nalézt ve všech ekosystémech. Pouště, pláně, travnaté porosty, lesy a další oblasti, včetně nejrozvinutějších městských oblastí, mají všechny odlišné formy divoké zvěře. Zatímco se tento termín v populární kultuře obvykle vztahuje na zvířata, kterých se lidské faktory nedotkly, většina vědců se shoduje na tom, že na velkou část divoké zvěře mají lidské činnosti vliv. Některá divoká zvěř ohrožuje lidskou bezpečnost, zdraví, majetek a kvalitu života. Mnoho divokých zvířat, dokonce i těch nebezpečných, má však pro člověka hodnotu. Tato hodnota může být ekonomická, vzdělávací nebo emocionální. Lidé se historicky snažili oddělit civilizaci od divoké zvěře mnoha způsoby, včetně právních, sociálních a morálních smyslů. Některá zvířata se však přizpůsobila příměstskému prostředí. Patří mezi ně zvířata jako zdivočelé kočky, psi, myši a krysy. Některá náboženství prohlašují určitá zvířata za posvátná a v moderní době vzbudila obava o přírodní prostředí aktivisty k protestu proti využívání divoké zvěře pro lidský prospěch nebo zábavu. Podle zprávy Living Planet Report Světového fondu na ochranu přírody a indexu Living Planet Index Zoologické společnosti v Londýně z roku 2020 se globální populace divoké zvěře od roku 1970 snížila o 68 % v důsledku lidské činnosti, zejména nadměrné spotřeby, růstu populace a intenzivního zemědělství, což je dalším důkazem toho, že lidé spustili šestou masovou extinkční událost. Podle CITES se odhaduje, že mezinárodní obchod s divokou zvěří dosahuje ročně miliard dolarů a týká se stovek milionů exemplářů zvířat a rostlin.
Facebook Twitter