Morfologická typologie
Analytická
Morfémy jsou oddělené, mají jeden význam a jsou volně řazené.
Příklad: angličtina (he runs = běží)
Izolující
Každé slovo je tvořeno jedním morfémem.
Příklad: čínština (wo chi fan = jím jídlo)
Syntetická
Morfémy jsou spojené do slov a mohou mít více významů.
Příklad: čeština (dům-ek = domů)
Fuzivní
Morfémy jsou tak silně spojené, že ztrácejí svůj původní význam.
Příklad: latina (amicus = přítel, amicum = přítele)
Aglutinativní
Morfémy jsou řazeny za sebou a každý má jeden význam.
Příklad: turečtina (ev-ler-de = v domech)
Polysyntetická
Slova mohou obsahovat velké množství morfémů a vyjadřovat celé věty.
Příklad: inuitština (qimmi-mi-si-qu-tta-ra = jdu hledat svou velkou loď)
Oligosyntetická
Slova obsahují jen několik morfémů a vyjadřují pouze základní informace.
Příklad: nahuatl (te-tla-chi-wa = děláme)
Morfosyntaktické zarovnání
Nominativ-akuzativ
Podmět má nominativní pád, předmět akuzativní pád.
Příklad: čeština (pes žere maso)
Značkovaný nominativ
Podmět má speciální značku, předmět má nulový pád.
Příklad: estonština (mees tuleb = muž přichází)
Ergativ-absolutiv
Podmět tranzitivní věty má ergativní pád, podmět intranzitivní věty a předmět mají absolutivní pád.
Příklad: baskičtina (gizon-ak mutila ikusi du = muž viděl ženu)
Rozštěpený ergativ
Ergativní pád se používá pouze v některých kontextech, například u osobních zájmen.
Příklad: hindština (mai kitab padhta hun = čtu knihu)
Symetrický hlas
Neexistuje rozdíl mezi aktivním a pasivním hlasem.
Příklad: japonština (watashi wa hon o yomu = čtu knihu)
Aktivní-stativní
Aktivní hlas vyjadřuje činnost, stativní hlas vyjadřuje stav.
Příklad: australské domorodé jazyky (ngu-rnu = spím)
Třídílný
Existují tři pády: nominativ, ergativ a absolutiv.
Příklad: dyirbalština (ŋaŋu-gu = já)
Nominativ-akuzativ
Podmět a předmět mají stejný pád.
Příklad: turečtina (adam evde = muž v domě)
Přímý-inverzní
V závislosti na tom, zda je předmět animovaný nebo neanimovaný, mění se pády podmětu a předmětu.
Příklad: inuktitutština (inu-up qimmi-q = muž hledá loď)
Dvojpřechodný/Jednopřechodný
Tranzitivní slovesa mají dva pády předmětu, zatímco intranzitivní slovesa mají pouze jeden.
Příklad: japonština (watashi wa hon o yonda = četl jsem knihu)
Sekundativní
Předmět je označen sekundárním pádem.
Příklad: estonština (ta tahtis süüa = chceš jíst)
Indirektiv
Předmět je označen nepřímým pádem.
Příklad: baskičtina (nire aitak liburua eman dio = můj otec mi dal knihu)
Nulové značení
Gramatické funkce nejsou vyznačeny žádnými morfémy.
Příklad: čínština (wo chi fan = jím jídlo)
Závislé značení
Gramatické funkce jsou vyznačeny pouze v závislosti na jiných morfémech.
Příklad: nahuatl (ni-tla-chi-wa = dělám)
Dvojité značení
Gramatické funkce jsou vyznačeny dvěma morfémy.
Příklad: baskičtina (gizon-ak mutila ikusi du = muž viděl ženu)
Hlavní značení
Gramatické funkce jsou vyznačeny na hlavním slově věty.
Příklad: inuktitutština (inu-up qimmi-q = muž hledá loď)
Nulový subjekt
Subjekt není ve větě vyjádřen.
Příklad: španělština (hablan español = mluví španělsky)
Syntaktický pivot
Slovo, které určuje syntaktické vztahy mezi ostatními slovy ve větě.
Příklad: baskičtina (gizon-ak mutila ikusi du = muž viděl ženu)
Tématická role
Funkce, kterou slovo plní ve větě.
Příklad: agent, pacient, příjemce
Slovosled
VO jazyky
Podmět-sloveso-předmět
Příklad: angličtina (Sam ate oranges = Sam jedl pomeranče)
SVO
Podmět-sloveso-předmět
Příklad: čeština (Pes žere maso)
VSO
Sloveso-podmět-předmět
Příklad: irština (Is fearr liom cáca = Mám rád lidi)
OV jazyky
Předmět-sloveso-podmět
Příklad: japonština (Kuruma ga hashiru = Auto jede)
SOV
Předmět-sloveso-podmět
Příklad: hindština (Mera dost kitabe padhte hai = Můj přítel čte knihy)
VOS
Předmět-sloveso-podmět
Příklad: malgaština (Ny trano mihinana boky = Dům spaluje oheň)
OVS
Předmět-sloveso-podmět
Příklad: hixkaryana (Ki-a pë tɨ = Já jím maso)
OSV
Předmět-sloveso-podmět
Příklad: tobati (Lo'a de ma sa = Muž dělá dům)
Frekvenční rozdělení slovosledu v jazycích zkoumaných Russellem S. Tomlinem v 80. letech 20. století
| Slovosled | Podíl jazyků | Příkladné jazyky |
|---|---|---|
| SOV | 45 % | starořečtina, bengálština, barmština, hindština/urdština, japonština, korejština, latina, oromština, perština, sanskrt, tamilština, telugština, turečtina |
| SVO | 42 % | čínština, angličtina, francouzština, hauština, hebrejština, arabština, italština, malajština, portugalština, španělština, svahilština, thajština, vietnamština |
| VSO | 9 % | biblická hebrejština, klasická arabština, filipínština, ge'ez, irština, maorština, tuarežsko-berberské jazyky, velština |
| VOS | 3 % | car, fidžijština, malgaština, q'eqchi', terêna |
| OVS | 1 % | hixkaryana, urarina |
| OSV | 0 % | tobati, warao |